Náprava nastala až poté, co se žena obrátila na ombudsmana, jak Finančním a ekonomickým informacím (faei.cz) potvrdil Úřad veřejného ochránce práv, který podrobněji popsal celý případ.
Dříve se mladá žena mohla spolehnout na příspěvek na bydlení ve výši 8 tisíc korun, ten jí ale kvůli přeplatku za energie úřad snížil na necelé dva tisíce. Vzhledem k přechodu na superdávku, která sjednocuje všechny sociální dávky do jedné, už ale v této výši zůstal.
„Náklady na bydlení vychází ženu, která se čerstvě stala matkou, na 15,5 tisíce korun. Dohromady pobírá žena mateřskou spolu s příspěvkem na bydlení ve výši 18 tisíc korun,“ uvedl ombudsman Stanislav Křeček.
„S tím, co jí po zaplacení nájmu zbude, ale není možné uživit sebe a už vůbec ne dítě, které sotva přišlo na svět,“ dodal ombudsman. Na něj se matka obrátila poté, co v prosinci marně žádala úřad o dávku mimořádné okamžité pomoci na potraviny, drogerii a oblečení pro dítě.
Jenže úřad žádost mladé matky odmítl s vysvětlením, že v Brně, kde žena bydlí, je obvyklý nájem za byt v rozměrech 41 metrů čtverečních nižší než sedm tisíc korun. „To však absolutně neodpovídá realitě trhu,“ poznamenal veřejný ochránce práv.
Intervence ombudsmana
Žena se ani nemohla odvolat, protože neměla dost peněz na okopírování dokumentů, které po ní úřad požadoval. Podle ombudsmana ale dávka mimořádné okamžité pomoci má sloužit na pokrytí nestandardních situací v souvislosti s přechodem na superdávku.
Stanislav Křeček se ve svém výkladu odvolal na metodický pokyn ministerstva práce a sociálních věcí, jímž se mají příslušné úřady řídit. „Narození dítěte za takovou nestandardní situaci považuji,“ konstatovat ombudsman.
Poznamenal, že narození dítěte nemůže být zohledněno v dávce na bydlení. „Zároveň žena nemohla žádat o přídavek na dítě, protože se jí dcera narodila na konci září,“ dodal Křeček s tím, že o přídavek na dítě bylo možné žádat pouze do 30. září.
Úřad práce na výhrady ombudsmana nakonec reagoval tím, že uznal chybu a přiznal ženě mimořádnou dávku za listopad a prosinec – celkem více než osm tisíc korun. V podobných situacích se ale ocitají statisíce domácností.
Češi ohrožení chudobou
Podle posledních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) je míra ohrožení příjmovou chudobou na hranici 9,6 procenta, což odpovídá přibližně jednomu milionu obyvatel. Mezi ohrožené skupiny obyvatel patří právě samoživitelky s dětmi, ale například i samostatně žijící seniorky.
Zajímavé jsou závěry výzkumníků z agentury PAQ Research, kteří přišli s upraveným ukazatelem evropsky srovnatelné příjmové chudoby. Podle něj je hranicí chudoby příjem pod 60 procent evropského mediánu po zohlednění parity kupní síly v jednotlivých státech.
Při takové definici by se rázem ocitla v chudobě pětina českých rodin. „Podle statistiky ohrožení relativní příjmovou chudobou (AROP) vychází Česko dlouhodobě jako stát s nejmenší chudobou v EU,“ konstatovali autoři studie.
Jenže právě jejich metodika konstatuje, že chudobou je ohroženo mnohem více českých domácností. „Evropsky srovnatelnou příjmovou chudobou trpí pětina Čechů. Jsme v průměru, nikoli premianty EU,“ dodali autoři.
