I tak nemalá část samoživitelů už nezvládá platit své závazky. Vyplývá to z průzkumu Asociace neúplných rodin mezi členy svého asistenčního programu VašeVýživné.cz, který má redakce FAEI.cz k dispozici. Dotazováno bylo na 500 rodičů.
Získané údaje potvrzují, že právě samoživitelé patří mezi skupiny, který nejvíce ohrožuje aktuální zdražování. „Vše letí raketově nahoru, abych vše zvládla, přibrala jsem si navíc brigádu a půjčila si finance od rodiny. Nevím ale, jak dlouho takový životní styl vydržím. Trpí tím nejen moje dcera, ale i já,“ svěřila svobodná matka Lenka.
Není v tom rozhodně sama. S rostoucí inflací se potýká mnoho dalších neúplných rodin, více než sedmdesát procent z nich už začala šetřit na potravinách a energiích, někteří rodiče samoživitelé se snaží nedostatek financí „dohnat“ právě dalšími brigádami, ale také omezováním aktivit svých dětí, případně přivýdělky typu darování plazmy nebo nakupování jídla v Polsku.
Rozprodávání majetku
Z průzkumu vyplynulo, že kvůli inflaci celkem 14 procent dotázaných rodičů samoživitelů prodává své osobní věci, jako je nábytek, elektronika a další věci. K finanční půjčce se uchýlila desetina z nich.
„Zjištění, že samoživitelé prodávají své věci nebo si berou půjčky, aby utáhli běžný chod domácnosti je alarmující. Musíme si uvědomit, že tito lidé už nemají kde více ušetřit a opravdu jim nezbývají finance na zajištění základních potřeb. Je třeba, aby pomohl stát,“ uvedla Dagmar Vogtová z programu VašeVýživné.cz.
Dobrou zprávou aspoň je, že přestože se 32 procent samoživitelů přiznalo, že přestávají zvládat platit své finanční závazky, snaží se domluvit si snížení splátek nebo odklad. „Poslední dva roky byly náročné z mnoha ohledů, finanční krizi hodlám ustát, a byl to také důvod, proč jsem konečně, po letech obav, zahájila exekuční řízení a zažádala o náhradní výživné,“ řekl maminka samoživitelka Marie.
Bez alimentů
Takových rodičů, kteří nikdy pomoci státu nevyužívali, ale nyní jim nic nezbývá, je čím dál více. Chodí na úřady práce, kde mohou získat doplatky či příspěvky na bydlení, energie nebo právě náhradní výživné. Mnoho samoživitelů se ale domnívá, že na finanční pomoc nemají nárok a na úřad ani nejdou.
„Bohužel se nám v praxi stále potvrzuje, že rodiče nejsou správně informováni o náhradním výživném a myslí si, že na něj nemají nárok, protože nežijí s dítětem sami nebo že si vydělávají více než je životní minimum. Pokud si nejsou jistí, je nejlepší získat informace na příslušném pracovišti Úřadu práce,“ řekla Vogtová.
Finanční problémy neúplných rodin prohlubuje právě to, že až třetina samoživitelů podle průzkumu vůbec nedostává alimenty a dalším 13 procentům přicházejí nepravidelně. Především ženy samoživitelky tak patří k nejohroženějším skupinám obyvatel.
Finance jim chybí nejenom na mimoškolní aktivity, ale nemohou kupovat dětem ovoce, zeleninu, platit jim různé školní aktivity, školu v přírodě a mnohdy nemohou platit dětem ani školní obědy.
Na 85 procent dotázaných přitom uvedlo, že je pro ně nereálné, aby si ze svých finančních příjmů aspoň malou část ukládali stranou na ještě horší dobu. „Nenašetřím prakticky nic, ale alespoň odkládám stranou kovové mince, jednou za čas mám alespoň něco extra,“ řekl maminka Eva.
Vládních pět tisíc
Podle vládního rozhodnutí by každé dítě mělo do konce letních prázdnin dostat mimořádný příspěvek pět tisíc korun. Podle Lucie Trlifajové z Centra pro společenské otázky SPOT je dobré, že vláda nějaké kroky na podporu rodin podniká, nejdou ale dobrým směrem.
„Jednorázová podpora dlouhodobě nízkopříjmovým domácnostem nepomůže. Náklady budou mít dál vysoké,“ citovala Trlifajovou ČTK. Větší problém podle ní představuje nefunkčnost systému dávek, která se projevila už za covidu.
„Bylo by efektivnější, kdyby systém fungoval pro lidi, kteří to potřebují. Je extrémně složitý a neefektivní. Dávky na bydlení jsou podstřelené ve srovnání s náklady, přídavky na děti jsou nízké. Daleko efektivnější je zacílit podporu na lidi s nižšími příjmy,“ řekla expertka.
Podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jakuba Seidlera je příspěvek spíše plošný, i když vláda dosud vyzdvihovala nutnost adresné podpory. „Stále by tak dávalo větší smysl návrh ještě mírně přehodnotit a prostředky zacílit více potřebným, protože těm nejohroženějším skupinám nepomůže jednorázový příspěvek dostatečně, naopak jej získá řada relativně nadprůměrně příjmových rodin, které by situaci zvládly i bez něj,“ uvedl Seidler.
