Vyplývá to z nové analýzy think-tanku IDEA při CERGE-EI, projektu Ekonomického ústavu Akademie věd ČR, která poukazuje na dlouhodobou neefektivitu českého kapitálového důchodového pilíře. Finanční a ekonomické informace (faei.cz) mají výsledky studie k dispozici.
Autoři analýzy konstatují, že systém dobrovolného penzijního spoření dlouhodobě neplní svou základní roli – zajistit lidem smysluplný doplněk ke státnímu důchodu. Hlavním problémem nejsou nízké vklady účastníků, ale extrémně nízké výnosy a vysoká poplatková zátěž.
Kvůli tomu jsou budoucí penzijní renty výrazně nižší, než by při stejných vkladech mohly být. Ukazuje se to zejména při srovnání se zahraničím – i nejdynamičtější fondy v rámci doplňkového penzijního spoření výrazně zaostávají za úspěšnými příklady v cizině.
Zatímco české dynamické fondy dosáhly za posledních deset let zhodnocení 88 procent, slovenské indexové důchodové fondy z tamního povinného druhého pilíře zvýšily hodnotu úspor o 133 procent. „Kvůli nízkým výnosům a vysokým nákladům musí průměrný klient v Česku vkládat až 10krát více prostředků než klient slovenských indexových fondů, aby dosáhl stejné renty,“ konstatuje se v analýze.
Ještě výrazně lepších výsledků dlouhodobě dosahuje švédský státní fond AP7 Safa, který ve své dynamické třídě zhodnotil prostředky o 229 procent. České dynamické fondy tak zaostávaly za vývojem světových akciových trhů přibližně o 5,5 procentního bodu ročně.
To bude mít zásadní dopady na výslednou výši úspor účastníků v důchodu. Důsledky nízkých výnosů jsou dramatické. Studie zároveň ukazuje, že ani výrazné zvýšení státní podpory nebo výše vkladů nemůže tento problém vyřešit, pokud zůstane zachována současná struktura systému.
„Bylo by chybou se domnívat, že důvodem pro nízký stav úspor penzijních účtů účastníků v Česku jsou nízké vklady občanů, případně nízké vklady zaměstnavatelů,“ konstatovali autoři studie Filip Pertold a Lukáš Nádvorník.
„Klíč ke smysluplnému kapitálovému pilíři je v dostatečně vysokém výnosu, nízkých poplatcích a dostatečně dlouhé době spoření účastníků,“ dodali autoři. Zdůraznili, že zásadní roli v českém systému hrají poplatky.
V tuzemských fondech totiž podle studie dlouhodobě ukrajují značnou část zhodnocení a v horizontu celoživotního spoření mohou připravit klienty až o polovinu jejich budoucího majetku. Za poslední dekádu poplatky vymazaly přibližně 37 až 49 procent celkových výnosů fondů.
Analýza upozorňuje, že bez zásadní reformy se situace nezlepší. Klíčem je podle autorů snížení stropů pro poplatky, vytvoření skutečně nízkonákladových indexových fondů a zavedení povinně nabízené strategie životního cyklu, která zvyšuje výnosový potenciál.
Státní podpora by měla být cílená především na fondy, které mají reálný potenciál zajistit vyšší výnosy a smysluplnou rentu ve stáří. Pokud tyto změny nenastanou, hrozí podle analýzy, že současný stav bude pokračovat.
Znamená to, že i přes relativně vysoké náklady státu zůstane zachován systém s vysokou účastí klientů, ale s poměrně minimálním přínosem pro skutečné zajištění na stáří.
Podle průzkumu, který si koncem loňského roku nechala od agentury Ipsos zpracovat platforma Portu, se na státní důchod spoléhá jen 3,7 procenta Čechů ve věku 18 až 60 let. Celých 74 procent lidí je přesvědčeno, že se o ně stát v penzi dostatečně nepostará.
Mladší generace proto sází na vlastní úspory – více než polovina z nich počítá s tím, že osobní úspory budou tvořit většinu jejich finančního zajištění ve stáří. Alarmující je fakt, že téměř každý desátý Čech nemá žádný finanční polštář na důchod a ani ho neplánuje.
„Mladá generace si pravděpodobně uvědomuje, že stát vynakládá na důchody stále více peněz, ztráty Správy sociálního zabezpečení se prohlubují a demografický vývoj situaci také nepomáhá,“ uvedl Marek Pokorný, analytik Portu.
Dodal, že počet lidí, kteří budou pracovat na jednoho důchodce, bude v budoucnu klesat. „Pesimismus mladších generací může být proto zcela oprávněný,“ poznamenal Pokorný.
