Čím dříve, tím lépe. Pokud mají lidé strávit svůj důchodový věk bez finančních potíží, neměl by se podle finančních poradců spolehnout jen na penzi, ale měl by si také něco předem uspořit. A čím dříve začne, tím ho to bude méně finančně „bolet“, a až z něj bude penzista, může mít na účtu třeba i více než dva miliony korun.
Za dobrou zprávu lze proto považovat zjištění průzkumu ČSOB Penzijní společnosti a agentury STEM/MARK, do něhož se zapojily zhruba dvě tisícovky osob: Více než polovina dotázaných totiž považuje za vhodné začít spořit na důchod už od 25 let věku.
„Čím dříve začnete, tím více si můžete užít výhod dlouhodobého spoření a zajistit si tak důstojné stáří. Čas je tedy v tomto případě klíčový. Ideální doba, kdy začít na důchod myslet a odkládat si peníze, je zhruba od prvního zaměstnání, což potvrdil také průzkum a odpovědi respondentů,“ uvedl Jan Bruder, obchodní a marketingový ředitel ČSOB Penzijní společnosti.
Češi začínají pozdě
Realita ovšem zdaleka tak růžová není. Podle letošního Indexu finanční gramotnosti České bankovní asociace (ČBA), na němž se podílela agentura Ipsos, která oslovila více než tisícovku lidí, na stáří spoří jen necelá polovina obyvatel. Navíc začínají až poté, co je jim více než 45 let.
Index také ukázal, že na stáří spoří nejčastěji lidé s vysokoškolským vzděláním. Přibližně 31 procent obyvatel si ukládá tisícovku měsíčně, 33 procent do 2,5 tisíce korun, 16 procent do čtyř tisíc, oswm procent nad pět tisíc a sedm procent nad deset tisíc korun.
Čím jsou lidé starší, tím si obvykle spoří vyšší částku. Naopak mezi mladými lidmi do šestadvaceti let si třetina nespoří na stáří ani korunu. To podle expertů není dobrá strategie. Mnozí Češi si totiž začnou odkládat peníze, až když se jim blíží odchod do penze.
Ostatně i podle dva roky starého průzkumu ČSOB Penzijní společnosti se jen zhruba polovina Čechů ve věku do 35 let finančně připravuje na penzi. Tři čtvrtiny mladých se současně obávají, že budou mít v důchodu nedostatek peněz. Výhodou brzkého spoření je dlouhý investiční horizont, díky němuž je možné uložené peníze zhodnotit.
„I z malých pravidelně odkládaných částek po dobu třicet až čtyřicet let díky státní podpoře vznikne opravdu hezká suma, která bude zajímavým příspěvkem k udržení životní úrovně i po odchodu do penze. Mladí si tak mohou své investiční portfolio postupně poskládat z menších částek, a nepřipraví se tak o příspěvky od státu a zhodnocení,“ konstatovala ČSOB Penzijní společnost.
Lepší pozdě než nikdy
Na druhou stranu i ČSOB konstatuje, že je lepší začít pozdě než vůbec. „Pokud se rozhodnete začít spořit až v pozdějším věku, je důležité odkládat větší částky a volit vhodné finanční produkty. Důležité je především začít a pravidelně spořit, aby se zajistila stabilní finanční budoucnost,“ konstatoval Jan Bruder z ČSOB Penzijní společnosti.
Experti současně upozorňují, že je důležité si stanovit reálné cíle a pravidelně odkládat přiměřenou část svého příjmu. A dodávají, že představa o vysněném důchodu a jeho prožití, je zcela individuální. Cílová naspořená částka by však měla především zajistit důstojnou životní úroveň.
„Obecně se doporučuje mít v záloze alespoň dva miliony korun. Je třeba počítat s inflací a zvyšující se životní úrovní, a proto by se výsledná naspořená částka mohla vyšplhat o něco výše,“ doporučil Jan Bruder.
Pokud si podle modelového příkladu ČSOB začne člověk ve věku 25 let spořit 1,5 tisíce korun měsíčně, v 65 letech bude mít na účtu 2 758 281 korun (720 tisíc je vložená částka, 144 tisíc činí státní příspěvky a 1 894 281 Kč představuje zhodnocení, pozn. aut.).
Aby se k podobné sumě dostal člověk v padesátce, měl by měsíčně spořit 9,8 tisíce korun, takže v 65 letech bude mít na účtu 2 700 170 korun (1 754 200 vložená částka, 60 860 státní příspěvky a 885 110 zhodnocení).
