Summit měl původně nabídnout prostor k důležitým jednáním ohledně Trumpem navrhovaných recipročních cel, která mají vejít v platnost už za několik týdnů. Místo toho zůstala jednání neukončena a nejistota přetrvává.
Zbývající členové G7 tak dnes čelí výzvě. Musí využít zbytku summitu k projevu jednoty a vůle i za absence amerického prezidenta. Kvůli nejisté kooperaci také tento rok spojenci nevydají tradiční společné stanovisko. Navzdory omezenému progresu v klíčových bodech summitu se situace v obchodními cly pohnula dobrým směrem.
Kanadský premiér Mark Carney zvolil s Trumpem smířlivý tón, který přinesl ovoce. Trump označil obchodní dohodu s Kanadou za „otázku několika týdnů“, i když přiznal, že mezi oběma zeměmi přetrvávají rozpory. Do USA putují téměř tři čtvrtiny kanadského exportu. Dohoda je tak pro Kanadu klíčová, jinak by ji cla mohla uvalit do recese. Kanada aktuálně čelí clům až do výše 50 procent.
Pokrok jsme zaznamenali také mezi USA a Velkou Británií. Obě země formálně uzavřely obchodní dohodu, která zajišťuje sníženou sazbu na automobily a otevřela možnost snížení cel pro ocel a hliník, pokud Londýn splní určité podmínky. Dohoda navíc počítá s posílením dodavatelských řetězců v automobilovém a leteckém průmyslu, na které se nově cla nevztahují.
Dohoda s Británií pravděpodobně poslouží jako vzor pro potenciální dohodu s EU. Ta do uzavření dohody čelí 10% clům, s vyšší 25% sazbou na auta, hliník a ocel. Pokud nedojde k dohodě do 9. července, Trump hrozí EU zavedením 50% plošných cel.
Trhy ale této hrozbě prozatím nevěří, a evropské akciové indexy se letos drží dobře. S blížícím se deadlinem na uzavření obchodních dohod ale bude nejistota na trhu pravděpodobně růst, a můžeme očekávat vyšší volatilitu.
Tu pozorujeme také v cenách ropy, která byla dalším klíčovým tématem summitu. EU chce zvyšovat sankce na Rusko tím, že sníží cenový strop pro ruskou ropu z 60 na 45 dolarů za barel. Trump však přijetí nových sankcí odmítl, čímž podkopal snahu o jednotný postup.
Bez podpory USA a dalších spojenců hrozí, že evropská opatření budou mít pouze omezený dopad. Největšími odběrateli ruské ropy v rámci EU zůstávají Maďarsko a Slovensko.
Z geopolitického hlediska navíc do hry vstupuje eskalace v Íránu. Investoři se obávají možné blokády Hormuzského průlivu, přes který proudí až 30 procent veškeré námořní přepravy s ropou. Ta je ale velmi nepravděpodobná, jelikož by si tím Írán zhoršil vztahy s klíčovými partnery, jako je Čína.
Historicky nikdy k úplné blokádě průlivu nedošlo i v obdobích konfliktu. Růst cen ropy v posledních dnech tyto obavy odráží. Přesto je dlouhodobý růst vzhledem ke snižování produkce OPEC+ nepravděpodobný.
Autor je investiční analytik společnosti eToro
(Redakčně upraveno)
