
Dosud platila výjimka, takže američtí věřitelé Ruska mohli i po uvalení sankcí nadále přechodně přijímat ruské splátky. Dneškem ale tato výjimka končí, v souladu s plánem nastíněným v době uvádění sankcí letos v zimě, po únorové invazi Ruska na Ukrajinu.
Rozhodnutí americké administrativy znamená, že Washington raději nechá Rusko zbankrotovat. Zavrhuje tedy možnost, že by Rusko postupně vyčerpávalo své rezervy na splátky dluhu, a nemohlo je tak využít třeba k financování války na Ukrajině.
Ačkoli pravděpodobnost ruského bankrotu v důsledku zmíněného kroku Američanů citelně narůstá, stále není stoprocentní. Většina držitelů ruského dluhu totiž sídlí v Evropě. Počet věřitelů Ruska, jimž se nebude dostávat splátek, tedy nemusí stačit na to, aby mohla být vyhlášena platební neschopnost, tedy bankrot.
Rusko ve zbytku letošního roku musí splatit věřitelům celkem zhruba jednu miliardu dolarů různých splátek. Rezervy na tyto splátky má dostatečné, neboť je buduje díky stále čile probíhajícímu prodeji vývozních surovin, ropy, ale zejména plynu do zemí EU, jako je Německo nebo Itálie.
Tento export financuje splátky dluhu. Pokud ale tyto splátky nebude Rusko technicky provést, může se ocitnout v bankrotovém stavu. Dneškem k tomu výrazně nakročilo.
Rusko naposledy přestalo plnit své závazky vůči zahraničním věřitelům začátkem roku 1918, krátce poté, co se moci v zemi chopili Leninovi bolševici. Ti jednostranně odmítli dále splácet carský dluh.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
Lukáš Kovanda