
Při pohledu na výsledky průzkumu mezi spotřebiteli však není důvod podléhat nějakému optimismu. Mírné zlepšení celkové nálady jde na vrub méně pesimistickému pohledu na další vývoj ekonomiky i vlastní finanční situace.
Jde však o dílčí posun z předchozích velmi negativních hodnot, takže o rázném obratu vůbec mluvit nelze. V případě podnikatelů je vidět, že od příštích měsíců očekávají slabší poptávku – zejména pokud jde o průmysl a obchod. U stavebnictví a u služeb se očekávání dalšího vývoje poptávky stabilizovalo.
Stavebním firmám mírně přibylo zakázek, a tak mají zajištěnou práci na dalších 8,5 měsíce, což je mimochodem o jeden měsíc méně, než mají pokryté průmyslové firmy. Nicméně jak v průmyslu, tak ve stavebnictví klesají očekávání zaměstnanosti.
Třetím sledovaným aspektem – krom poptávky a zaměstnanosti – jsou inflační očekávání, která zůstávají stále velmi vysoko. V průmyslu, ve stavebnictví a ve službách opět vzrostla – byť jsou stále pod letošními maximy, v obchodě jsou nižší.
Obchodníci zřejmě v předtuše slabé spotřebitelské poptávky vidí omezenější prostor pro další zdražování svého zboží. Zajímavé je, že inflační očekávání u spotřebitelů výrazně klesají, i když třeba zatím ještě domácnosti ani nepocítily úplný dopad vysokých cen energií, které je budou provázet i v dalších letech.
Celkově srpnový průzkum nálad v české ekonomice vyznívá ve prospěch scénáře útlumu ekonomiky, který je primárně způsobený vysokou inflací zasahující domácí i zahraniční poptávku. Drobná zlepšení některých indexů nemá smysl přeceňovat, zvlášť ne s ohledem na aktuální vývoj cen energií na komoditních trzích.
Autor je hlavní ekonom Banky Creditas
(Redakčně upraveno)