Když Jaromír Tejc odcházel koncem listopadu ze schůzky s prezidentem Petrem Pavlem, zmínil jako jednu ze svých hlavních priorit ochranu svobody slova. Tomu se ale dá těžko věřit. V Česku rozhodně nikdo svobodu slova nepošlapává. Jaký hlavní úkol tedy dostal Tejc o premiéra Babiše?
Tejc, kdysi velmi vlivný člen sociální demokracie, má za sebou poměrně dlouhou, ale také kontroverzní politickou kariéru. Do tehdejší ČSSD (dnes SOCDEM, pozn. aut.) vstoupil v roce 1997 a postupně stoupal po stranickém žebříčku výš a výš. Do Poslanecké sněmovny byl poprvé zvolen v roce 2006 a v dolní komoře parlamentu nakonec vydržel jedenáct let – do podzimu 2017.
V prosinci 2011 se stal dokonce předsedou poslaneckého klubu. O dva roky později se zapojil do incidentu, o němž se posléze začalo hovořit jako o lánském puči. Sociální demokraté sice v roce 2013 zvítězili ve volbách, ale nijak přesvědčivě, dostali jen 20,5 procenta hlasů, což nenaplnilo očekávání sociálních demokratů.
Předsedou strany byl tehdy Bohuslav Sobotka a skupina pučistů včetně právě Tejce se ho pokusila svrhnout – jednali o tom na tajné schůzce na zámku v Lánech s tehdejším prezidentem Milošem Zemanem, který Sobotku dlouhodobě kritizoval a ponižoval.
Jenže velmi brzy informace o schůzce v Lánech prosákla na veřejnost, načež její účastníci jako malí kluci zapírali, že by do Lán za Zemanem jeli. Pučistům ale nakonec stejně nezbylo nic jiného, než se přiznat – a posléze začali odstupovat ze svých funkcí.
Tejc pak po několika neúspěšných kandidaturách na funkce ve straně neodešel v roce 2017 pouze z vrcholné politiky, ale také ze sociální demokracie. Jeho kariéra ale i tak pokračovala – působil jako náměstek, a to hned pod několika ministry.
V resortu si jej ponechala i Marie Benešová ve vládě Andreje Babiše, který v roce 2017 suverénně vyhrál volby. Právě v této době se Tejc se šéfem ANO údajně blíže seznámil a rozebírali spolu prý i situaci v resortu spravedlnosti.
Znamená to, že Tejcův návrat z „politického záhrobí“ nemusí být až takové překvapení. Tejc měl k Babišovi blízko už několik let, navíc mu mohl pomoci i jeho blízký vztah k exprezidentu Zemanovi, který má i v pokročilém věku stále ambice zasahovat ze zákulisí do politického dění.
Otázkou samozřejmě je, proč dal Babiš přednost právě Tejcovi před Radkem Vondráčkem, dlouholetým členem hnutí ANO, a navíc stínovým ministrem spravedlnosti v letech, kdy byl u moci koaliční kabinet Petra Fialy (ODS).
Vondráček na rozdíl od jiných členů stínové vlády nepatřil mezi „neviditelné“, právě naopak. Už roky usiluje o vládní křeslo, ale není mu přáno. Babiš zkrátka dává přednost jiným. V tomto případě na veřejnosti dlouhé roky „neviditelnému“ Tejcovi.
Z odborných kruhů zatím zaznívají směrem k Tejcovi spíše pozitivní ohlasy. Zástupci soudů i státního zastupitelství o něm hovoří jako o komunikativní osobě, která má navíc dlouholeté zkušenosti z resortu obrany.
Jinou otázkou je ovšem ta na „politické zadání“ od staronového premiéra Babiše. Nezapomínejme, že šéf ANO nemá stále uzavřenou kauzu Čapí hnízdo. V této souvislosti Babiš nešetřil ostrými výroky mimo jiné na soudkyni Vrchního soudu Evu Brázdilovou.
Poté, co víceméně potvrdila právní názor, že je Babiš vinný z dotačního podvodu, obvinil ji z politického procesu. Je klidně možné, že Babiš má Brázdilovou stále v hlavě a přemýšlí, jak se pomstít. Nebo i jiným v jeho kauze. K tomu by mohl posloužit právě nový ministr.
Ale možná to je jenom ničím nepodložená spekulace, ostatně ministr spravedlnosti soudce neřídí, jejich rozhodování je nezávislé. Uvidíme. Určitě to nebude dlouho trvat, abychom uviděli, jaké konkrétní kroky nový ministr spravedlnosti Jaromír Tejc podnikne.
