Domácí návštěvu porodní asistentky bylo možné čerpat i v minulých letech, ale v praxi ji využívalo jen minimum žen, podle dat ministerstva zdravotnictví pouze kolem dvou procent. Důvodem byly zejména administrativní a systémové překážky.
Lékaři s žádankami šetřili a vydávali je pouze v ojedinělých případech. Například lékaři z vedení České gynekologické a porodnické společnosti (ČGPS) v roce 2023 vyzvali dopisem gynekology, aby žádanky nevydávali, protože tato péče byla podle nich smysluplná v polovině minulého století, ale do dnešní doby již nepatří.
I ty rodičky, které poukaz na poporodní péči získaly, se bezplatné péče často nedočkaly, protože ve svém okolí žádnou asistentku nesehnaly. Těch, které měly smlouvy s pojišťovnami, nebylo mnoho, část žen si proto péči zaplatila, další se musely obejít bez ní.
„Ministerstvo zdravotnictví chtělo posílit poporodní péči v citlivém období šestinedělí. Změna umožní ženám získat odbornou podporu přímo v domácím prostředí a zajistí skutečnou kontinuitu mezi péčí v porodnici a následnou péčí,“ uvedl bývalý ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.
Ženy podle nové úpravy již nemusejí čekat, jestli jim bude návštěva asistentky indikována lékařem, ale žádanku obdrží automaticky při propuštění z porodnice. Cílem je, aby ženy získaly podporu a rady ohledně poporodní péče o dítě i o své zdraví. Případně, aby bylo možné včas rozpoznat případné komplikace a doporučit následnou péči.
Nejde přitom jen o zdraví fyzické, ale i to duševní. „Aktuálně se až u 13 procent žen na konci šestinedělí vyskytují duševní poruchy, přičemž odbornou pomoc vyhledává pouze čtvrtina z nich. Díky tomuto kroku máme šanci včasným zásahem porodních asistentek duševní obtíže včas odhalit nebo jim dokonce zcela předejít,“ uvedl psychiatr Antonín Šebela z Národního ústavu duševního zdraví.
A dodal, že péče o duševní zdraví je nedílnou součástí zdravého mateřství a tento krok je jasným signálem, že české zdravotnictví tuto skutečnost začíná zohledňovat.
Jestliže žena o službu zájem nemá, využít ji pochopitelně nemusí. Jde jen o odstranění bariér, které až do novely v poporodní péči panovaly. Ministerstvo zároveň vyzvalo zdravotní pojišťovny, aby rozšířily smluvní síť poporodních asistentek tak, aby byla jejich péče dostupná ve všech regionech ČR.
Nyní však po dvou měsících hrozí, že se dostupná péče opět omezí. Současná délka každé z návštěv je jedna hodina, Svaz zdravotních pojišťoven žádá zkrácení na 20 minut. Česká gynekologická a porodnická společnost navrhuje návrat k dřívější praxi, kdy hrazená návštěva porodní asistentky nebyla automatická a musel ji doporučit lékař.
Ostře proti oběma návrhům se staví ombudsman Stanislav Křeček, který před unáhleným snižováním poporodních služeb varuje a obrátil se kvůli němu i na ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha. „Neuplynuly ještě ani dva měsíce a zdravotní pojišťovny a Česká gynekologická a porodnická společnost už usilují o okleštění dostupnější poporodní péče,“ uvedl ombudsman.
„Sotva ženy začaly nové zdravotní služby využívat, už jim hrozí, že o ně opět přijdou, či dojde na jejich omezení. A to po velmi krátké době fungování. Nemyslím si, že bychom takto rychle mohli vyhodnotit dopady právě zavedených změn a vše hned bezhlavě měnit,“ vyjádřil se Křeček.
Také podle Pracovní skupiny k porodnictví, fungující pod Úřadem vlády, v případě dvacetiminutové dotace hrozí, že by návštěvy začaly probíhat jen povrchně a staly se v podstatě formalitou. V praxi časová náročnost hodinu často přesahuje, zejména v případě první návštěvy.
Zkrácení času na třetinu by nevyhnutelně znamenalo méně kvalitní a důkladné posouzení stavu ženy a dítěte. V konečném důsledku by tak mohlo vést ke zhoršení fyzického stavu nebo psychického rozpoložení ženy, k jejichž následné nápravě by zdravotní systém musel vynaložit výrazně vyšší finance.
Je nasnadě, že v situaci, kdy se porodní asistentka věnuje stavu ženy po porodu i dítěte, musí prohlídka zákonitě trvat déle než v ambulanci gynekologa nebo pediatra, aniž by měla ambici jejich pravidelnou péči nahradit.
Zdaleka ne všechny ženy využijí možnosti tří návštěv – pokud je šestinedělí bez komplikací, stačí ženě často jen jedna návštěva s ujištěním, že vše probíhá v pořádku.
Je také otázkou, kolika asistentkám (ať už pracujících v nemocnicích, nebo mimo ně – pozn. aut.) by se úhrada za dvacetiminutovou návštěvu vyplatila a zda by za těchto podmínek byly ochotné v praxi pokračovat.
Situace je o to zvláštnější, že v řadě okresů se systém se rozbíhal jen pomalu – řada porodnic se musela na častější výjezdy svých porodních asistentek připravit, s asistentkami komunitními (tedy těmi pracujícími mimo nemocnice) zase pojišťovny často odmítaly uzavírat smlouvy. Na řadě míst tak ženy po propuštění z nemocnice čekaly na první návštěvu nikoli v řádu dní, ale týdnů.
„Výsledky výběrových řízení s pojišťovnami v různých krajích ukazují, že komunitní porodní asistentky jsou diskriminované, ačkoliv tuto péči ženám v řadě případů dlouhodobě poskytují, i když si ji ženy musí hradit,“ uvádí zpráva zaslaná Unií porodních asistentek a Českou komorou porodních asistentek vedení pojišťovny VZP.
Hlavním argumentem odpůrců současného nastavení je, že by nezkušené asistentky mohly při samostatných návštěvách doma u novopečených maminek přehlédnout vážný zdravotní problém. Ale zdravotní pojišťovny se nevyhýbají spolupráci jen s porodními asistentkami, jimž chybí praxe (ačkoli součástí vysokoškolského studia je i praktická péče o ženy a děti), ale i těmi, které již řadu let podporu ženám v jejich vlastním prostředí poskytují.
Omezení, či dokonce zrušení opatření, které se ještě nestačilo v systému zdravotní péče ani pořádně uchytit, natož aby bylo možné vyhodnotit jeho dopady, jde proti poznatkům moderní medicíny, která zdůrazňuje význam individualizované péče v poporodním období, proti prorodinné politice i selskému rozumu.
