Navýšení důchodů nad valorizaci je nesystémové. Kde na to vláda vezme?

Názor
Navýšení důchodů nad rámec valorizace o 300 Kč, které zítra podle všeho schválí poslanci, je nesystémové. Vládní politici se před blížícími se volbami snaží na účet daňového poplatníka zalíbit voličům.
Navýšení důchodů nad rámec valorizace o 300 Kč, které zítra podle všeho schválí poslanci, je nesystémové. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) sice tvrdí, že by navýšení důchodů nad rámec valorizace financovala z digitální daně. Zejména američtí technologičtí obři jako Facebook, Amazon, Apple či Google (resp. jeho mateřská společnost Alphabet, pozn. aut.) by tak zaplatili navýšení penzí o 300 korun.

Problém je v tom, že takové navýšení ve svém celku americké technologické firmy nezaplatí, i kdyby se je nakrásně podařilo zdanit. Už pro letošní rok počítal státní rozpočet s výnosem více než miliardy korun právě z digitální daně. V příštím roce měla vynést 3,5 miliardy. Jenže zatím se ji vládě nepodařilo prosadit.

Nyní se navíc rýsuje mezinárodní dohoda o zdanění velkých technologických firem, a sice na půdorysu organizace OECD. V praxi to znamená, že by Česko nemuselo mít inkaso z digitální daně ještě ani v příštím roce, neboť je taktičtější vyčkat právě dojednání mezinárodní úmluvy, než se pokoušet zdaňovat technologické velikány jednostranně.

PSALI JSME:
Extra navýšení důchodů o 300 korun má zaplatit zdanění technologických obrů

I kdyby vláda však digitální daň prosadila, suma 3,5 miliardy korun je jen zhruba třetinou sumy, kterou navýšení důchodů nad rámec valorizace „spolyká“. V příštím roce má totiž navýšení penzí vyjít státní kasu na 10,6 miliardy korun, v dalších dvou letech pak přibližně na jedenáct miliard korun.

I pokud by tedy již od příštího roku byla plně uplatňována digitální daň, navýšení důchodů v následujících třech letech vytvoří dodatečný schodek ve veřejných financích čítající zhruba 22 miliard.

Jestliže se digitální daň nepodaří prosadit a pokrýt jejím výnosem navýšené důchody, bude tedy „manko“ dokonce takřka 33 miliard. Dále by se tak prohloubil schodek takzvaného důchodového účtu, který už loni činil takřka 41 miliard korun.

PSALI JSME:
Důchodci těsně před volbami dostanou výrazně přidáno

Letos průměrný důchod vzrostl o 839 korun na 15 336 korun. Příští rok by tedy třistakorunové navýšení nad rámec zákonné valorizace (valorizace samotná vede k navýšení o 458 korun) mělo důchodcům zajistit průměrné navýšení penzí o 758 korun. Průměrná penze v příštím roce by tedy přesáhla opticky zajímavou „metu“ 16 tisíc korun, což se jistě bude hezky vyjímat na předvolebních billboardech.

Starobní důchodci přitom nejsou socioekonomickou skupinou, kterou by pandemická situace čistě z finančního hlediska jakkoli poškodila. I když loni čelili poměrně výrazné inflaci (inflace, které čelí důchodci, byla loni mimořádně vyšší než inflace, které čelí spotřebitelé jako celek), tato inflace stále byla o něco slabší, než by byla nebýt pandemie.

Příjmy důchodců například na rozdíl od řady OSVČ nebyly nijak poníženy, naopak se loni koncem roku dočkali takzvaného rouškovného ve výši 5000 korun na hlavu.

PSALI JSME:
Vláda ve své covidové pomoci dává přednost důchodcům před živnostníky

Ekonomická situace penzistů samozřejmě celkově není nijak zářná. Řešením by však měla být systémová změna financování penzí, která by zlepšila vyhlídku udržitelnosti tuzemských veřejných financí – tedy pořádná důchodová reforma.

Nesystémové „přihazování“ nad rámec valorizace tak postrádá ekonomické opodstatnění a racionalitu. A rozhodně ne jen proto, že jej nepokryje dokonce ani digitální daň, i pokud vůbec bude schválena.

Zjevně jde o součást snahy vládních stran si před blížícími se volbami koupit hlasy početné a spolehlivé voličské skupiny seniorů. Jestliže by vládní politici měli blaho seniorů skutečně tak moc na srdci, vehementněji by se zasadili o realizaci důchodové reformy. Čas na to měli.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
500 korun za dítě, 300 korun k důchodu. Poslanci mají jednu z posledních příležitostí, jak před volbami uplatit voliče

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Česko vykazuje jednu z nejnižších inflací v EU

Česká republika letos v únoru vykazovala sedmou nejnižší inflaci v EU. Podle Eurostatu činila meziročně 2,2 procenta, což Česko řadí na sedmé místo v pomyslném pořadí zemí EU dle nejnižší inflace. Česko má nižší …

Koruna na začátku týdne lehce oslabila

Únorový růst tuzemských průmyslových cen byl tažen dražšími energiemi. Výrazně se na jejich meziměsíčním růstu o 0,5 procenta podepsal zejména nárůst cen ropy na světových trzích, jehož proinflační vliv byl dále …

Česko se sune k zemím s nejnižší inflací v EU

Ještě v prosinci měla Česká republika nejvyšší inflaci v rámci všech zemí Evropské unie. V lednu měla už devátou nejnižší a podle dat Eurostatu zveřejněných v pondělí se v únoru už posunula na sednou příčku s …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

České jaderné elektrárny se zbavují závislosti na Rusku

Analýza
Do jaderné elektrárny Dukovany dodávala palivo bezmála 40 let ruská společnost TVEL. Letos ji nahradí americká společnost Westinghouse. Rusové končí také s dodávkami pro Temelín. Dalším krokem, kterým se elektrárenská společnost ČEZ odstřihává od spolupráce s Ruskem, je smlouva o obohacování uranu s francouzskou firmou Orano.