Vyplývá to z průzkumu, který Finančním a ekonomickým informacím (faei.cz) poskytla společnost Provident. Výsledky šetření, kterého se zúčastnilo více než tisíc dotázaných, podle ní naznačují, že se více rozevírají nůžky mezi střední třídou a nízkopříjmovými domácnostmi.
I tak prosincový průzkum Provident Barometr potvrdil, že se finanční situace rodin již čtvrtým rokem zlepšuje. Pětina Čechů si myslí, že na tom bude finančně lépe, v roce 2022 to očekávalo pouze devět procent.
Ve stejném roce mělo obavu, jestli vyjde s financemi, 39 procent dotázaných – tedy o 15 procent více než dnes. Z průzkumu také vyplynulo, že snížení příjmu hrozí pětině lidí s čistým výdělkem do 25 tisíc korun. Dalších 11 procent očekává, že přijde o práci.
„Jde o skupinu lidí, která často mění práci, nemá stabilní pracovní poměr a je pro ni těžší najít si zaměstnání s pravidelným výdělkem, který se nebude měnit dle aktuální situace,“ poznamenal Petr Javůrek, hlavní finanční analytik Provident Financial.
Dodal, že typicky to jsou dohodáři, matky, které si přivydělávají na mateřské, nebo pracující důchodci. Mezi běžnou populací jde o mnohem nižší procento, jenom 12 procent očekává snížení příjmu a pouze sedm procent ztrátu zaměstnání.
Nejdražší je bydlení
Nájem, hypotéka a náklady na energie se objevují na prvních místech jako výdaje, které nejvíce zatíží domácí rozpočty v tomto roce. Až 35 procent nízkopříjmových domácností uvedlo, že jim náklady na bydlení vezmou největší část jejich financí.
Nejvíce se tohoto obávají lidé do 26 let, polovina z nich je dokonce přesvědčena, že se jim v letošním roce zvýší nájem. Zvýšení splátky hypotéky kvůli končící fixaci se obává rovněž 28 procent lidí ze střední třídy.
Téměř dvakrát více nízkopříjmových domácností, než běžné populace se obává výpadku příjmu. „Tyto domácnosti fungují většinou od výplaty k výplatě,“ konstatoval Martin Bačina, obchodní ředitel z Provident Financial.
„Nízký příjem jim neumožňuje vytvořit finanční rezervu, a jakékoliv snížení příjmu, nebo dočasný výpadek je pro ně velký problém. Čtvrtina se nejdříve snaží najít pomoc v rámci rodiny a pětina se rovnou obrací na Úřad práce s žádostí o sociální dávky,“ dodal Bačina.
Příliš drahé potraviny
Pro nízkopříjmové domácností představují problém také ceny potravin. Proto je téměř polovina z nich (46 %) nakupuje výhradně ve slevách a zhruba třetina dá do košíku méně zboží, než by chtěla. Další nemalá část (44 %) si kupuje potraviny nižší kvality.
To běžná populace si oproti předchozímu roku polepšila, standard si snížilo 35 procent, přičemž loni to bylo o pět procent více. Ve slevách nakupuje 41 procent dotázaných, o rok dříve to byla celá polovina.
Pozitivní podle tvůrců průzkumu je, že 84 procent lidí si dává finanční předsevzetí, což je většinou spojeno s nějakým omezením ve výdajích. I u nízkopříjmových domácností je to většina (82 %). V roce 2022 to uvedlo dokonce 90 procent.
Pravidelně si chce letos odkládat stranou peníze 22 procent Čechů, o něco méně je to u nízkopříjmové skupiny (18 %). Výdaje na zábavu omezí 12 procent lidí. Šetřit na nákupu oblečení a potravin bude 27 procent lidí s nižšími příjmy a 23 procent z široké veřejnosti.
„Makroekonomicky se nám v poslední době daří a mzdy rostou i v dolní části příjmového rozdělení. To ale ještě neznamená, že se automaticky zlepšuje finanční bezpečí všech českých domácností,“ sdělil Michael Fanta z Centra ekonomických a tržních analýz (CETA).
Dodal, že desetina zaměstnanců s nejnižšími mzdami má stále hrubý příjem pod 22 559 korun, což není ani polovina průměrné mzdy. „Zhruba čtvrtina domácností si navíc nedokáže vytvořit rezervu na nečekaný výdaj a dlouhodobě tak balancuje na hraně rodinného rozpočtu,“ dodal Fanta.
Rizikové zadlužování
Někteří lidé řeší například nenadálý výpadek příjmů půjčkou. Podle loňského průzkumu České bankovní asociace (ČBA) a agentury Ipsos vykazuje vysoce rizikové chování při půjčování peněz vykazuje sedm procent Čechů.
Jde především o mladé ve věku 27 až 35 let. Naopak 47 procent obyvatel se rizikově nechová vůbec. Úvěr si ale v nadcházejících měsících plánovala vzít desetina Čechů, většina lidí si půjčuje od bank.
Podle Filipa Hanzlíka, hlavního právníka a náměstka výkonného ředitele ČBA, je v této oblasti poměrně stabilní situace. Stále například platí, že by si tři čtvrtiny Čechů nikdy nepůjčily na zážitky a dovolenou.
„Čtyři z deseti lidí by taky nikdy nefinancovali běžnou spotřebu půjčkou. Na stejných hodnotách zůstává i podíl populace, která by si nevzala půjčku na splátku jiného úvěru, a to 89 procent. Na druhou stranu tady pořád zůstává 11 procent lidí, kteří by tento problém řešili další půjčkou,“ dodal Hanzlík.
