V případě průmyslu se vlivem začínající druhé vlny nečekal pro výrobu výrazný propad jako v případě služeb, ale i tak je rychlý meziměsíční nárůst mírným pozitivním překvapením. Ten se navíc zrcadlí v dalším velmi vysokém přebytku obchodní bilance. Největším tahounem byla tentokrát výroba aut, která meziročně rostla o téměř čtrnáct procent. Nebýt výroby produkce aut pak by byl meziroční výsledek průmyslu slabší o celých 2,6 procentního bodu.
Údaje z výroby za říjen překvapily mírně pozitivně. Za listopad čekáme slabší údaj, ale nemělo by to být nikterak dramatické. Předstihové indikátory se vyvíjejí spíše smíšeně. Složky indexu nákupních manažerů za listopad ukazují na expanzi výroby pomalejším tempem. Naopak pokles důvěry v průmyslu dle konjukturálního průzkumu na mírně nižší úroveň nežli v březnu ukazují spíše pokles.
Již zveřejněný růst německého průmyslu za říjen dohromady s vysokou úrovní předstihových indikátorů ukazují na pokračování expanze vnější poptávky, což je pro českou, exportně orientovanou ekonomiku oproti první vlně naprosto klíčové. Limitem pro výrobu budou ve čtvrtém čtvrtletí, zdá se, zejména kapacitní omezení nabídkové strany. Podniky jsou oproti první vlně lépe připravené, ale negativní vliv zde znát bude.
I tak je zde naděje, že by se průmyslová výroba mohla ve čtvrtém čtvrtletí nepatrně meziročně růst. Pro další expanzi pak bude důležitý právě vývoj zahraniční poptávky. S ohledem na fakt, že vakcína je za rohem a hospodářské politiky budou v příštím roce stále výrazně expanzivní, by výroba mohla v dalších čtvrtletích dále expandovat. Nicméně řada dalších nejistot jako dopad brexitu stále přetrvává.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
