Nejnákladnější pohřby dějin: Vede Alexandr Makedonský, Michael Jackson je desátý

U příležitosti dnešního posledního rozloučení s Karlem Gottem, jehož pohřeb podle všeho bude svým rozsahem nebývalý, stojí za to připomenout si nejnákladnější poslední rozloučení dějin. Žebříček zahrnuje jak pohřby státníků, tak hvězd šoubyznysu.
Poslední rozloučení s Karlem Gottem na pražském Žofíně. Reprofoto: ČT24

Nejnákladnější pohřeb dějin podle více zdrojů vystrojili Alexandru Velikému. Když v roce 323 před Kristem umíral, jeho říše se rozkládala od Jónského moře k Himálaji. Šedesát koní tehdy prý táhlo zlatý kočár, v němž byly ve zlaté rakvi uloženy ostatky velkého vojevůdce a dobyvatele. Pohřeb vyšel v dnešních cenách na 600 milionů dolarů, neboli více než čtrnáct miliard korun.

Na v přepočtu 9,4 miliardy korun pak vyšel pohřeb někdejšího amerického prezidenta Ronalda Reagana, jenž zemřel v roce 2004. Necelou miliardu korun stál pohřeb severokorejského vůdce Kim Čong Ila. Více než dvacet milionů korun činily tehdy výdaje na ruské balzamovače Kimova těla a speciální skleněnou rakev.

Nákladné pohřby měli také zavražděný americký prezident John Fitzgerald Kennedy, Královna matka (matka současné britské panovnice Alžběty II.), papež Jan Pavel II., princezna Diana, Winston Churchill nebo Margaret Thatcherová. Pohřeb zpěváka Michaela Jacksona v roce 2009 vyšel dle aktuálního kursu na zhruba milion dolarů tedy zhruba 23,5 milionu korun.

Autor je hlavní ekonom společnosti Czech Fund
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Kšeft je kšeft. Na smrti Karla Gotta už lidé vydělávají

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Lidé a společnost

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.