V indexu ekonomické svobody Fraserova institutu poskočila mezi lety 1990 a 2017 ze 101. příčky ve světě na pozici 22. Ekonomická svoboda a nízká míra přerozdělování prokazatelně zintenzivňují například inovativní aktivitu, takže podněcují růst produktivity. Růst produktivity je přitom dlouhodobě jediným zdrojem celospolečenského bohatnutí. Podle globálního indexu inovací je Česko druhou nejinovativnější ekonomikou bývalého východního bloku, po Estonsku.
Kupní síla průměrného Čecha vzrostla za třicet let o dvě třetiny. Čistý příjem průměrného obyvatele ČR včetně dětí a důchodců stoupl od roku 1989 o více než 600 procent z necelých 2000 korun na více než 15 tisíc korun v roce 2018.
To vše však neznamená, že jsme nejvyspělejší ekonomiky dohnali. Zatím se k nim stále jen přibližujeme. Pomaleji, než mnozí očekávali. Němci nad námi ve mzdách vedou a ještě dlouhá léta, ba desetiletí tomu tak bude. Na druhou stranu, podle letošní statistiky OSN jsou Češi celkově spokojenější než třeba Francouzi. Češi se umisťují na dvacátém místě na světě, Francouzi jsou 24. Ukazatel zohledňuje nejen vlastní ekonomický výkon a životní úroveň, ale i ukazatele typu naděje dožití nebo společenské vzájemnosti.
Pokud by kdokoli v listopadu 1989 řekl, že do třiceti lety budou Češi celkově spokojenějším národem než Francouzi – nejen z ekonomického, ale i z celospolečenského hlediska, považovalo by se to zřejmě obecně to za úspěch, až skoro za sci-fi. Němce jsme sice ve mzdách nedohonili, ale Francouze jsme v celkové spokojenosti předhonili. Můžeme slavit. Ale přiměřeně.
Autor je hlavní ekonom Czech Fund
(Redakčně upraveno)
