Po dočasném snížení v červenci loňského roku se totiž na svou původní úroveň vrátily sazby daně z přidané hodnoty a od ledna letošního roku navíc německá vláda zavedla uhlíkovou daň, která se pravděpodobně odrazila ve vyšších cenách energií, pohonných hmot a dopravy.
Zvýšily se však zřejmě i ceny potravin. V meziročním vyjádření vzrostly spotřebitelské ceny o jedno procento, po předchozím poklesu o 0,3 procenta. Harmonizovaná inflace pak dokonce vystoupala až na 1,6 procenta.
Ceny pohonných hmot budou ve směru vyšší meziroční inflace působit také v následujících měsících, kdy odezní vliv výrazného propadu cen ropy na světových trzích z loňského jara. Slabá poptávka by se však na druhou stranu měla i nadále odrážet v utlumeném vývoji jádrové inflace.
Průmyslu se daří, služby dusí restrikce
Důvěra v evropskou ekonomiku setrvala v lednu poblíž hodnot z předchozího měsíce. Souhrnný indikátor ekonomického sentimentu z dílny Evropské komise se jen nepatrně snížil z 92,4 bodu na 91,5 bodu.
Zatímco průmysl zaznamenal mírný nárůst důvěry podnikatelů, a ta se tak v tomto sektoru již nachází na předkrizové úrovni, důvěra v oblasti služeb naopak dále klesala.
Tento vývoj tak v podstatě odráží aktuální ekonomickou situaci, kdy průmyslu se daří i přes současnou situaci zvyšovat objem produkce a zakázek, zatímco služby a maloobchod dusí restriktivní vládní nařízení. K mírnému poklesu důvěry došlo v lednu i u spotřebitelů.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
