Meziměsíční inflace však činila stále výrazných 1,1 procenta, k tomu by měly přispět i jádrové složky, zejména pak v oblasti služeb. Další díl do skládanky páteční inflace za eurozónu přinesla španělská inflace, která skončila naopak výrazně pod očekáváními (1,1 % vs. konsensus 1,6 % meziměsíčně, pozn. aut.).
Meziročně tak dramaticky zpomalila na 3,1 procenta z únorových šesti procent, opět především díky vlivu cen energií, jejichž velkoobchodní ceny se do tamních spotřebitelských cen promítají s vyšší rychlostí. Celkové vyznění – zejména německé inflace s ohledem na váhu – pro páteční data o inflaci v eurozóně je tak spíše ve prospěch mírnějšího zpomalení.
Euro si ve čtvrtek vůči dolaru připsalo zisk až 0,7 procenta, k tomu zřejmě přispěla i nad očekávání vyšší německá inflace a mírné stupňování sázek na další zvyšování sazeb Evropské centrální banky (ECB). Budoucí kontrakty vázané na trajektorii Fedu (centrální banka USA, pozn. red.) v posledních dnech také mířily nepatrně vzhůru, stále však víceméně implikují setrvání sazeb na současné úrovni.
Jedno zvýšení o 25 bazických bodů je zaceněno pouze zhruba z poloviny. V úhrnu čekají trhy pokles sazeb o 40 bazických bodů do konce roku. Středoevropské měny měly ve čtvrtek tendenci posilovat. Česká koruna pokračovala ve středečním výkonu a posílila o 0,15 procenta. Maďarský forint a polský zlotý pak posílily o 0,1 procenta, resp. 0,3 procenta.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
