Podle aktuální prognózy Institutu pro ekonomiku společnosti Mastercard (Mastercard Economics Institute, MEI), kterou mají Finanční a ekonomické informace (faei.cz) k dispozici, vzroste český hrubý domácí produkt v roce 2026 o 2,2 procenta.
To je více než například v případě Německa či Rakouska a zhruba na úrovni dalších zemí střední a východní Evropy. Oživení se očekává napříč regionem střední a východní Evropy, zatímco jádro eurozóny bude podle odhadů růst pomalejším tempem.
Německo by si v letošním roce mělo polepšit o 1,2 procenta, Rakousko o 0,9 procenta a Švýcarsko o 0,7 procenta. Mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky by se měly zařadit zejména Polsko s očekávaným růstem o 3,4 procenta, Bulharsko s 3,3 procenta a Švédsko s 2,6 procenta.
Prognóza pro eurozónu jako celek počítá s růstem o 1,2 procenta, k čemuž by měly přispět nižší úrokové sazby, klesající inflace, stabilní spotřebitelská poptávka a podpůrná fiskální politika.
Průměrná inflace v Evropě by měla v roce 2026 zpomalit na 1,8 procenta, a to zejména v důsledku poklesu cen energií, posílení eura a levnějších dovozů z pevninské Číny. Globální ekonomika by podle odhadů MEI měla v roce 2026 mírně zpomalit tempo růstu na 3,1 procenta.
Fiskální odvaha
„Evropská ekonomika v roce 2026 poroste stabilním tempem. Podpoří ji v tom nižší inflace, nižší úrokové míry a odolný trh práce. Zároveň se však růst bude lišit podle fiskální odvahy,“ uvedla Natalia Lechmanova, hlavní ekonomka Institutu pro ekonomiku společnosti Mastercard pro Evropu.
„Fiskální expanze pomůže Německu ke znatelnému urychlení růstu, zatímco v zemích, kde zůstane fiskální politika opatrná, bude tempo růstu střídmější, například ve Francii, Itálii nebo Velké Británii,“ dodala Lechmanova.
Výkon ekonomik na jihu kontinentu a ve střední a východní Evropě zůstane podle analýzy stabilní. I přes poměrně optimistický ekonomický odhad ale zůstávají domácnosti obezřetné.
Jsou ochotné utrácet více za potraviny a další drobnější výdaje, ale odkládají větší nákupy, jako je například drahý nábytek nebo elektronika. Kategorie menších výdajů zahrnuje oblečení, kosmetiku, diskontní zboží, zábavu, cestování a útraty v restauracích.
„Přestože spotřebitelé v Evropě těží ze silných základních parametrů, zůstávají mnozí spíše opatrní a pečlivě si vybírají, za co utrácet. Upřednostňují zážitky a spíše drobnější výdaje, čímž přispívají k odolné domácí poptávce,“ konstatovala Natalia Lechmanova.
HDP nad dvěma procenty
Malé a střední podniky pokračují podle ní ve své digitalizaci a proměňují sektor retailu v celém regionu. „Využívání umělé inteligence (AI) se přesouvá od experimentování k plné produkční integraci. Tyto trendy ukazují na odolnou a nadále se vyvíjející evropskou ekonomiku,“ dodala.
V zavádění umělé inteligence do běžných procesů je podle indexu MEI evropským premiantem Dánsko. „Hlubší integrace AI a cílená fiskální podpora tak v roce 2026 budou klíčovými hnacími silami hospodářského růstu,“ konstatuje se ve zprávě.
Také listopadová makroekonomická predikce ministerstva financí potvrdila, že český hrubý domácí produkt poroste v letošním roce o více než dvě procenta. Tahounem by měla být i nadále domácí poptávka, zejména spotřeba domácností.
„Česká ekonomika se řadí mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky EU, rostou reálné mzdy, daří se realizovat investiční projekty do infrastruktury, nezaměstnanost je dlouhodobě jedna z nejnižších v EU a inflace je jen mírně nad dvěma procenty,“ řekl tehdejší ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Poslední prognóza České národní banky (ČNB) je dokonce ještě optimističtější – nejen než ministerstva financí, ale také Mastercard. Počítá totiž s tím, že tuzemský HDP poroste letos o 2,4 procenta.
