Německá průmyslová výroba kulminovala koncem roku 2017, kdy až o devět procent přesahovala pozdější úroveň roku 2021. Co stojí za již prakticky osmiletým trendovým poklesem německého průmyslu? Důvodů je více.
Nápadný je ale časový překryv německého průmyslového úpadku s érou rostoucích a vysokých cen emisních povolenek EU. Jejich cena byla naposledy celoročně pod úrovní deseti eur za povolenku právě ve zmíněném roce 2017 (viz spodní graf Bloombergu, pozn. aut.), kdy tehdy výkon německého průmyslu dosáhl historicky nejvyšší úrovně.
Od konce roku 2017 cena povolenek narůstala, zatímco výkon německého průmyslu postupně pohasíná. Od konce roku 2017, kdy výkon německého průmyslu vrcholil, stoupla do dnešních dní cena povolenek EU o 916 procent, což odpovídá každoročnímu nárůstu jejich cen průměrně čítajícímu zhruba 35 procent.
Jinými slovy, velké německé průmyslové podniky se běžně potýkají s každoročním růstem nákladů na povolenky ve výši 35 procent. Takto vysokému nárůstu nákladů na povolenky nečelí žádná jiná ekonomika světa mimo jednotlivá hospodářství EU. Z nich je ale právě to německé motorem celé EU, vysoce citlivé na cenu povolenek kvůli právě svému silnému průmyslovému založení.
Tento „motor EU“ ovšem navíc čelí situaci, kdy se Berlín rozhodl z ideologických důvodů vypnout všechny své jaderné elektrárny, a navíc se ještě odpojil od dodávek levných ruských energií. Zejména zemní plyn z Ruska měl přitom pohánět německý průmysl namísto uhlí a jádra po celou tu dobu, což mohou být dlouhá desetiletí, kdy ještě obnovitelné zdroje nebudou moci takovou úlohu plně zastat.
Stagnace až trvalejší pokles průmyslu jsou patrné v posledních letech také v Česku. Zásadním důvodem je právě chřadnutí německého průmyslu. A Česko již, podobně jako Německo, začíná pociťovat růst míry nezaměstnanosti. Od roku 2019 přibylo v ČR bezmála 140 000 nezaměstnaných. Z velké části jde o „oběti“ chřadnutí českého, potažmo německého průmyslu, a tedy zelené ideologie.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
