Neútočí na chovného býka nějaká nemoc nebo mu nehrozí nějaká jiná zdravotní komplikace? I s takovým problémem by zemědělcům časem mohly pomoci chytré obojky a čipy, které z těla zvířete sbírají důležité informace. Nápad nyní testují vědci z Mendelovy univerzity v Brně na jedné soukromé farmě.
Mnozí zemědělci jsou zatím k tomuto druhu smart farmingu spíše skeptičtí. Podobné obojky se využívají zejména u dojnic, u nichž farmáři vidí užitečnější využití: lépe si dokážou představit finanční ztrátu, když nemocná kráva nedojí mléka. Moderní technologie jsou navíc kompatibilní s dojírnou a pomíhají rovněž při zjišťování říje.
„Spousta lidí z praxe si neuvědomuje, že býk, který roste přírůstkem ke dvěma kilogramům denně, je stejně užitkově na výši jako vysokoužitková kráva. Je tedy nutné věnovat péči právě i býkům,“ upozornil proděkan Agronomické fakulty Daniel Falta.
Systém za 30 euro
Senzor na obojku snímá některé životní funkce zvířete, jako je například přežvykování, doba žraní a pohybová aktivita. Pokud se tele začne chovat neobvykle a data z obojku se odchýlí od normálu, tak to většinou znamená, že se blíží nějaké zdravotní komplikace. Farmář tak díky monitorovacímu systému může zareagovat s předstihem a začít zvíře s předstihem nebo mu podávat vitamíny, než nemoc naplno propukne.
„Cena chytrého systému, který může farmář použít, začíná na ceně okolo 30 euro. Farmáři se to doopravdy vyplatí, protože když se má zvíře dobře, tak i výsledný produkt, v tomto případě maso, vzniká za nejlepších podmínek,“ vysvětlil Falta.
Čeští zemědělci chovali ke konci loňského roku chovali 1,4 milionu kusů skotu. Počet býků z toho počtu činil 291 450 kusů.
Chytrá farma
Moderní technologii využívá například na své farmě ve středních Čechách Jan Miller. Každé tele tady už šestý den po narození dostane obojek s čipem. Díky němu se chovatel dozví například i to, kolik kroků daná kráva nachodí. A to může signalizovat, že je zvíře v říji. Miller se ale ze zjištěných dat dozví třeba to, kolik litrů mléka kráva nadojila nebo že ji trápí zánět.
Na jeho farmě funguje i robot, který dobytek zváží a následně podojí, fungují tady rovněž krmící roboti. „V kravíně máme senzory. Když fouká hodně vítr nebo když je hodně teplo, tak se brána buď otevře, nebo se naopak sama stáhne,“ řekl před časem farmář.
Všechna data se mu stahují do počítače nebo do mobilního telefonu. Jak ukázal loňský průzkum Asociace malých a středních podniků a živnostníků, do nákupu robotů a digitálních strojů investuje v Česku každý pátý zemědělec. Nejvíc peněz farmáři utratí za navigační systémy do traktorů, které pak na centimetr přesně dokážou zasít obilí nebo zorat půdu.
Žvýkací a ocasní senzory
Moderní technologie pomáhají také pracovníkům největší tuzemské ekologické mléčné farmy v Otročíně v Karlovarském kraji. Ta je hlavním dodavatelem biomléka pro značku jogurtů Hollandia a nachází se pouhých šest kilometrů od výrobního závodu. Technologie mnohdy předčí i lidský faktor – díky nim se totiž daří předcházet zdravotním problémům.
Farma využívá například žvýkací senzory, které na krku nosí dojnice a jalovice staré 13 až 15 měsíců. Díky monitoringu žvýkání mají pracovníci farmy dokonalý přehled o pohybové aktivitě a frekvenci žvýkání.
„U krav je přežvykování nesmírně důležité, díky senzorům dokážeme vyhodnotit spoustu informací – pokud se u krávy vyskytne problém se žvýkáním, má problém i samo zvíře,“ vysvětluje ředitel největší mléčné biofarmy v Česku Richard Tintěra.
Další technologickou vychytávkou jsou ocasní senzory. Ty usnadňují zejména průběh porodu. „Jalovici se nasadí týden před otelením a monitoruje, zda už začal porod, případně zda probíhá, jak má. Pokud porod neproběhne do dvou hodin, senzor pošle SMS upozornění.
