Tato výše celní sazba již podle nás nemusí vést k výraznému ochromení vzájemného obchodu a negativní dopady zejména do americké inflace a růstu nemusí být tak výrazné, jak jsme se obávali.
V našem základním scénáři jsme sice počítali se snížením obchodního napětí na ose USA-Čína, předpokládali jsme však, že deeskalace bude trvat déle a celní sazby zakotví na vyšších úrovních (v blízkosti 60 %).
Vývoj posledních dní je příznivý zejména pro americkou ekonomiku, jistý pozitivní signál ovšem vysílá i k Evropě. Zdá se, že americká administrativa je i díky tlaku domácího byznysu nyní v režimu, kdy nechce obchodní napětí dále eskalovat, ale primárně ho využít k dosažení pragmatických obchodních dohod.
To neznamená, že je „vyhráno“ a že obchodní chaos nastartovaný „Dnem osvobození“ nebude mít své viditelné ekonomické náklady. Americká efektivní celní sazba vzroste letos tak jako tak meziročně o více než 13procentních bodů a panuje výrazná nejistota ohledně toho, zda po vypršení devadesátidenních „odkladů“ vysokých celních sazeb nedojde na začátku léta k jejich znovuzavádění.
A tato nejistota může v mezičase v globální ekonomice brzdit investiční aktivitu. V tuto chvíli se však zdá, že obchodní jestřábi v čele s Peterem Navarrem jsou trochu odsunuti na vedlejší kolej a americká administrativa dělá „hodně“ pro to, aby nové obchodní dohody, pokud možno uzavírala.
Tato změna „stylu“ je pro nás pozitivním překvapením a v tuto chvíli i náš revidovaný odhad na český růst (1,7 % v roce 2025 a 1,5 % v roce 2026) vypadá možná až příliš konzervativně. Pokud by došlo v nejbližších týdnech také k výraznějšímu pokroku v obchodních jednáních s EU, je pravděpodobné, že i český růst začneme opatrně revidovat směrem vzhůru.
Autor je hlavní ekonom společnosti Patria Finance
(Redakčně upraveno)
