Mnozí lidé, kteří prodělali onemocnění covid-19, pociťuje dlouhodobé následky. Jedněmi z nejčastějších dlouhodobých příznaků jsou poruchy spánku, které u mnoha nemocných přetrvávají měsíce i roky.
Konkrétní mechanismus vzniku těchto poruch v souvislosti s onemocněním covid-19 však doposud není znám, některé hypotézy ukazují na možné poškození nervové soustavy buď přímým působením viru, nebo sekundárně v důsledku imunitní reakce těla.
„Vůbec nejčastějších problémem je nespavost, která se může projevovat problémy s usínáním, narušenou kontinuitou spánku nebo naopak probuzením v brzkých ranních hodinách,“ upozornila Tereza Dvořáková, výzkumný pracovník Národního ústavu duševního zdraví.
„Tento problém udává více než 60 procent účastníku našeho výzkumu, a to bez ohledu na tíži akutního průběhu onemocnění covid-19. Při dlouhém trvání má nespavost vliv na celkovou kvalitu života a psychickou i fyzickou výkonnost,“ doplnila.
Náměsíčnost, křik, kopání nohama
Vědci z Národního ústavu duševního zdraví se zaměřují primárně na takzvané parasomnie – skupinu onemocnění, která se projevují abnormálním chováním nebo prožitky ve spánku.
Podle doktorky Dvořákové se v souvislosti s prodělanou koronavirovou infekcí může zcela nově objevit například náměsíčnost, noční můry nebo projevy svědčící pro takzvané RBD (porucha chování v REM spánku, pozn. aut.), kdy pacienti během noci předvádí své sny.
„Mohou mluvit, křičet, gestikulovat, kopat nohama nebo třeba i spadnout z postele,“ uvedla Dvořáková. Dodala, že na některé z pacientů upozorní na jejich potíže partner, anebo si ho sami uvědomí, když v noci shodí předměty z nočního stolku, případně se ve spánku zraní.
„V některých případech může jít o první známku závažnějšího neurologického onemocnění, proto je v tomto případě vhodné vyšetření ve spánkové laboratoři na specializovaném pracovišti,“ vysvětlila doktorka Dvořáková.
Vyšetření ve spánkové laboratoři
A co tedy při problémech se spánkem po covidu dělat?
„Pokud vás po prodělaném onemocnění trápí noční můry, nadměrně živé sny nebo abnormální chování ve spánku, můžete se obrátit přímo na naše pracoviště a zapojit se do probíhající studie. Vyšetření ve spánkové laboratoři pomůže stanovit jasnou diagnózu a zvolit adekvátní léčbu. Zapojit se můžete rovněž vyplněním dotazníku na http://www.neurocovid.cz,“ uvedla doktorka Dvořáková.
U spánkových poruch platí, že prvním krokem k jejich řešení jsou vždy režimová opatření a důsledné dodržování pravidel spánkové hygieny. Pravidelnost, optimální prostředí ke spánku a omezení kofeinu, alkoholu a nikotinu v podvečerních a večerních hodinách jsou nedílnou součástí léčby.
Pokud nic nepomáhá, je vhodné vyhledat lékařskou pomoc – v případě nespavosti je nejlepší obrátit se na praktického lékaře, který mnohdy dokáže problém řešit sám, nebo pacienta odkáže na odborníka ve svém okolí.
„Mimo farmakologické léčby se u pacientů s nespavostí s úspěchem setkává také psychoterapie zaměřená specificky na spánek – kognitivně-behaviorální terapie nespavosti, která pomůže řešit problém dlouhodobě a prolomit začarovaný kruh obav z usínání a následné nespavosti, do kterého se nemocní s postupem času dostávají,“ dodala doktorka Dvořáková.
Riziko „mozkové mlhy“
Dopady onemocnění covid-19 se zabývají vědci po celém světě. Aktuální studie britských vědců, která byla publikovaná v odborném časopise The Lancet Psychiatry, například upozorňuje, že pacienti i dva roky po koronavirové nákaze čelí zvýšenému riziku mozkových problémů včetně demence nebo deficitu kognitivních funkcí, běžně označovaného jako „mozková mlha“.
Studie vychází z analýzy téměř 1,3 milionu pacientů po covidu-19. Autoři také soudí, že vlna koronavirové varianty omikron byla spojená s podobným výskytem neurologických a psychiatrických problémů jako varianta delta, jakkoli byla méně smrtící.
Potíže s koncentrací či pamětí označované výrazem mozková mlha jsou typickým symptomem takzvaného dlouhého covidu, neboli chronických problémů různých tělesných funkcí, které zasahují nezanedbatelnou část lidí v návaznosti na infekci koronavirem.
