Nová odrůda meruňky obávanému viru odolá

Virová choroba šarka je postrachem ovocnářů i drobných šlechtitelů. Napadá peckoviny včetně broskví, švestek, meruněk nebo třešní a jabloní. Ovocnáři z Mendelovy univerzity v Brně se teď pochlubili novou odrůdou meruňky, která je vůči tomuto nejrozšířenějšímu evropskému virovému onemocnění odolná. Šlechtění přitom začalo v roce 1984, tedy před 35 lety. Meruňky patří dlouhodobě k nejoblíbenějšímu ovoci pěstovanému v Česku.
Ovocnáři z Mendelovy univerzity v Brně se pochlubili novou odrůdou meruňky, která je odolná vůči nejrozšířenějšímu evropskému virovému onemocnění. Foto: Mendelova univerzita

Potrvá dva až tři roky, než se nová odrůda pojmenovaná Sophinka dostane prostřednictvím školkařů na trh. Vznikla z křížení odrůd Velkopavlovická a Stark Early Orange, v jejímž rodokmenu je rovněž čínský původ.

S prací se začalo v roce 1984 a následná selekce se spustila v roce 1991 v rámci šlechtitelského programu v Ústavu ovocnictví. Aktuální registrací nové odrůdy byla završena třetí etapa šlechtění meruněk na Zahradnické fakultě v Lednici.

Čtyřiašedesát odrůd

„Proces šlechtění je velmi náročný zejména na čas potřebný k získání nové odrůdy s přidanou hodnotou a na znalosti dědičnosti požadovaných znaků meruněk. Vyšlechtit standardní odrůdu včetně registrace trvá nejméně 15 let. V případě rezistentních odrůd je to i více,“ uvedl Tomáš Nečas z Ústavu ovocnictví Zahradnické fakulty.

Odborníci z lednické fakulty se aktuálně zabývají šlechtěním adaptabilních odrůd se zvýšenou odolností meruněk vůči mrazu nebo prodloužením dormance, což je souhrnné označení pro přechodné zastavení fyziologických procesů, které pomáhá rostlině přežít nepříznivé období. Mezi další směry patří šlechtění odrůd s nízkým požadavkem na chlad, což je reakce na klimatické změny a oteplování.

PSALI JSME:
Brněnští vědci zkoumají největší žijící organismus na světě

Dobře se prodávají

Meruňky jsou druhým ovocem, které dozrává. Hned po třešních. Plody jsou zdrojem mnoha důležitých látek, obsahují například beta-karoten, některé vitamíny ze skupiny B, jsou bohaté na železo, draslík, hořčík a vápník, mangan a měď. Sušené meruňky jsou významným zdrojem proteinů a také železa. Po zdravotní stránce napomáhají zraku a působí jako antiseptikum.

Meruňky se v Česku pěstují na ploše několika set hektarů, mezi ovocem zaujímají páté místo. Podle Českého statistického úřadu se vloni sklidilo 3169 tun meruněk, což byl trojnásobek oproti roku 2017. „V předchozích dvou letech byla sklizeň ovoce kvůli jarním mrazům výrazně podprůměrná,“ vysvětlil tento nárůst statistický úřad.

Obchodníci si pochvalují, jak se meruňky dobře prodávají. Mezi ovocem jsou druhým nejvýhodněji obchodovatelným druhem. Na prvním místě jsou opět třešně.

PSALI JSME:
Pálenka z garáže je svátost, ale ilegální

Sdílet:

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Další z rubriky Lidé a společnost

Nobelova cena za ekonomii oceňuje boj s chudobou

Nobelovu cenu za ekonomii má po včerejšku 84 lidí, stále živých či již zemřelých. Počet žen mezi nimi se rozrůstá z jedné na dvě. V příštích letech jich zřejmě bude dále přibývat.

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …

Do důchodu v 65 letech. Nebo bude všechno jinak?

Čím jsme starší, tím více vyhlížíme magickou hranici 65 let, kdy budeme moci začít čerpat starobní důchod. Finanční prostředky, které jsme každý měsíc či jednou za rok platili státu, se nám konečně začnou vracet a …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jak na dluhy? Ať si je lidé odpracují, míní Češi

Průzkum
Většina Čechů si myslí, že by dlužníci měli splatit aspoň 40 procent dluhu, aby jim mohl být zbytek odpuštěn. Pomoc ze strany státu by měli dostat jen ti, kteří se do dluhové pasti dostali kvůli dlouhodobé nemoci nebo ztrátě zaměstnání. Ostatní by si měli své závazky odpracovat. Vyplývá to z průzkumu agentury Stem/Mark pro Českou asociaci věřitelů.

Partneři Portálu

NOOL
Rolovat nahoru