Růst naopak musí distribuční poplatky. Úhrnná suma obou těchto částí faktur však bude okolo roku 2030 velmi podobná té současné. Z dlouhodobého hlediska dojde k největšímu nárůstu nákladů u firem a domácností využívajících zemní plyn. Vlivem nových emisních povolenek to bude až o třetinu oproti současnosti.
Pro současné dění a cenotvorbu na energetickém trhu je stále typická velká nervozita. I přes snahy maximálně odklonit Evropu od energetických zdrojů z Ruska, má na ceny energií stále vliv válka na Ukrajině. Výraznou roli hrají i konflikty, do nichž je zapojený Izrael. Ukazuje se, že z hlediska uzavírání kontraktů se zejména pro firmy opakovaně jeví jako nejvhodnější období přelom února a března.
Zatímco loni byla vůbec nejnižší cena elektřiny 22. února, letos cenové minimum i díky únorovému jevu Dunkelflaute připadlo na první týden v březnu. Obecně proto firmám doporučujeme uzavírat kontrakty právě v tomto období a nečekat na další případné poklesy cen. Jak ukázal loňský i letošní rok, výraznější pokles i vlivem následného započetí plnění zásobníků s příchodem jara nenastane.
V následujících měsících směrem ke konci roku se přitom z hlediska vývoje cen nedají očekávat razantnější změny. Vlivem nervozity na trhu v našich predikcích počítáme spíše s mírným nárůstem do 10 procent. Změnit by to mohlo zřejmě jen ukončení některého z probíhajících konfliktů, které se Evropy úzce dotýkají.
Z dlouhodobého hlediska je nicméně nutné brát v potaz i to, že zejména v případě elektřiny budou neustále přibývat další zdroje. Nemusí jít přitom pouze o ty obnovitelné, ale i stabilní, které mají vznikat v řadě evropských zemí.
Právě proto očekáváme, že cena silové elektřiny bude na trzích postupně klesat. Je samozřejmě velkou otázkou, jak moc se do toho promítne fakt, že se Česko může do několika let stát ze současného exportéra importérem elektřiny.
Pokud by tuzemská energetika tento přechod z uhelných elektráren na jiné stabilní zdroje ve druhé polovině desetiletí zvládla, elektřina téměř jistojistě zlevní. Vlivem naprosto nutné modernizace tuzemské sítě, zejména s ohledem na přibývání obnovitelných zdrojů, však budou na fakturách českých spotřebitelů pravidelně narůstat distribuční poplatky.
První změna tohoto rázu se dá očekávat už s letošním cenovým rozhodnutím Energetického regulačního úřadu (ERÚ) na konci listopadu. V našich predikcích nicméně kalkulujeme s tím, že při součtu ceny za silovou elektřinu a distribuční složky bude úhrnná suma okolo roku 2030 velmi podobná té současné.
V dlouhodobém horizontu se tak největší změny dají očekávat zejména u odběratelů plynu. Hlavním faktorem bude začátek platnosti evropských povolenek ETS2. Ty se totiž nově dotknou přímo i domácností využívající zemní plyn k vytápění či ohřevu vody. Od roku 2027 si tak kromě běžné spotřeby kvůli povolenkám připlatí za každou spotřebovanou MWh plynu.
Donedávna se počítalo s 225 korunami, nicméně první obchody s povolenkami na burze naznačují, že by se příplatek mohl blížit i 400 korunám za každou MWh. Pro jednočlennou domácnost v malém bytě to tak může znamenat nárůst okolo 800 korun ročně, u větších domácností to bude samozřejmě více.
Pokud zohledníme současné ceny plynu některých dodavatelů, šlo by o zhruba třetinový nárůst. Zatím není jasné, zda bude emisní povolenka promítnuta do ceny plynu, nebo bude na fakturách uváděna jako samostatná položka, nicméně pro řadu subjektů půjde o velkou komplikaci. Povinnost platit tuto emisní povolenku totiž samozřejmě dopadne i na firmy.
Ty, které plyn využívají jako klíčový zdroj pro svoji výrobu, tak čeká obrovská zátěž. Typickým příkladem jsou sklárny – při zohlednění zmíněné ceny mohou náklady na energie pro tyto subjekty vzrůst z roku na rok o desítky milionů korun. Opět se tak jistě vrátí otázka, zda si Evropa svými zelenými cíli nepodřezává větev z hlediska konkurenceschopnosti.
Autor je jednatel společnosti MJEnergie
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
