A můžeme pokračovat. Investiční crowdfundingová platforma Fingood sice o svém průzkumu zaměřeném na finanční chování mladé generace, uvedla, že byl uskutečněn v dubnu prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos, chybí však počet respondentů. Což je poměrně zásadní parametr.
Do 500 účastníků nejde o průzkum, nýbrž o marketingové šetření; pro reprezentativní průzkum je pak v Česku třeba oslovit alespoň tisícovku lidí. A taková to mohla být „hezká čísla“, jak by řekl Donald Trump, o finančním chování mladé generace do 25 let. Leč nedůvěryhodná. Už jsme to vysvětlovali mockrát a výsledky z „pětistovkových průzkumů“ prostě nezveřejňujeme.
To je i případ „průzkumu“ agentury Ipsos pro ČPP Servis na téma dlouhodobého investičního produktu (DIP), o němž údajně „třetina lidí nikdy neslyšela a další dvě pětiny netuší, jak funguje“. Mimochodem – pamatujete si ještě ze školy, jak se sčítají zlomky?
V kontextu s výše uvedeným je zřejmé, že průzkum OVB Allfinanz na téma „Jak si Češi představují penzi“ pochválíme, neboť byl realizován letos v dubnu na reprezentativním vzorku 1 035 respondentů, mužů i žen z celé ČR, ve věku od 18 do 59 let prostřednictvím panelu Ipsos. A výsledky jsou poměrně zajímavé.
Začněme tím, že více než polovina Čechů (až 60 % respondentů, pozn. red.) chce podle průzkumu odejít do důchodu nejpozději v 60 letech. Hlavními důvody, proč chtějí lidé skončit dříve, jsou zdravotní obtíže, únava, dlouhodobý stres, a především touha konečně si užít zasloužený odpočinek. Pouze sedm procent respondentů plánuje odejít do důchodu až v sedmdesáti letech a později.
Dubnový průzkum podle firmy odhalil, že značná část populace nemá zdaleka jasnou představu o svém důchodu. Nevědí, kdy do něj půjdou, kolik peněz budou potřebovat nad rámec starobního důchodu, ani jaké nástroje využít, aby se na tuto životní etapu připravili skutečně efektivně a včas. Data ČSÚ ukazují, že dnešní dvacátníci se mohou dožívat průměrného věku daleko přes devadesátku.
Dalším reprezentativním průzkumem, jehož výsledky přistály tento týden v naší redakční poště, je průzkum společnosti Mastercard, jenž se uskutečnil na 12 trzích v Evropě a jehož se v České republice se zúčastnilo 1 000 respondentů. Češi, pokud jde o ochranu platebních údajů, podle průzkumu důvěřují karetním společnostem více než sami sobě.
V současnosti stále zadává číslo své karty ručně při nákupu online 43 procent českých zákazníků. Roste však počet těch, kteří raději volí pohodlnější a bezpečnější digitální metody placení. Digitální peněženky používá pravidelně už téměř polovina Čechů. Naopak jen 17 procent Čechů je zatím nevyužívá vůbec, což je o šest procentních bodů méně než evropský průměr, vyplynulo z průzkumu.
Na téma digitalizace plateb jsme dostali tiskovou zprávu také od platformy foodora, která informovala o tom, že v Česku spouští digitální peněženku „foodora wallet“. Zatímco vrácení peněz ze zrušené objednávky může trvat i několik dní, v tomto případě jsou údajně připsány peníze zpět do peněženky do 15 minut v naprosté většině případů.
Z jiného ranku než průzkumy jsou reporty založené na firemních datech o chování zákazníků. Je jasné, že čím více klientů, tím je report důvěryhodnější. Fintech společnost Revolut poskytla naší redakci aktuální data z Global Travel Spending Report 2024, která analyzuje reálné cestovní výdaje 55 milionů uživatelů z 24 zemí – včetně více než jednoho milionu českých zákazníků.
Výsledky jsou založené na transakční analýze výdajů v objemu přes 20 miliard liber. Ukazují jasný posun v cestovatelském chování Čechů. Celkové cestovní výdaje Čechů loni klesly o pět procent – především v tradičních evropských destinacích, jako Polsko a Rakousko. Naopak prudce rostou výdaje v asijských zemích – v Japonsku o 59 procent, Jižní Koreji o 34 procent a Vietnamu o 26 procent.
Za růstem podle reportu stojí zejména mladí cestovatelé ve věku 18–34 let, kteří mění spotřebitelské i cestovatelské trendy. Za zmínku stojí také to, že navzdory geopolitickým nejistotám se mezi šestici nejčastějších destinací Čechů dostávají Spojené státy. Nejvíce podle Revolutu Češi utrácejí za lokální gastronomii a potraviny (44 % všech výdajů).
A konečně se dostáváme k tradičním bankovním zprávám. Takže hezky podle abecedy. Česká spořitelna informovala, že snižuje úrokové sazby úvěrů na bydlení s fixací na jeden rok až osm let o 0,1 procentního bodu. Nejnižší úroková sazba u Hypotéky pro budoucnost nově začíná na 4,59 procenta, u Americké hypotéky na 5,19 procenta.
Modrá pyramida stavební spořitelna, člen Skupiny Komerční banky, přišla od 1. června s letní akční nabídkou Půjčky na udržitelné bydlení. Klienti, kteří si do konce června sjednají tento úvěr ve výši minimálně jeden milion korun a s fixací na tři roky, získají zvýhodněnou úrokovou sazbu 4,9 procenta ročně. Standardní sazba činí 5,39 procenta. Pozor, letní nabídka končí už 30. června.
Raiffeisenbank připomněla, že její klienti si mohou stále sjednat rychlou Minutovou půjčku nebo využít produkt RePůjčka pro převedení půjček od jiných poskytovatelů. Od června navíc s úrokem od 4,3 procenta ročně, což je nejnižší sazba na bankovním trhu. Spořicí účet zůstává i po snížení sazeb Českou národní bankou na čtyřech procentech úroku.
