Celkem 58 procent Čechů uvádí, že by bez jakéhokoliv příjmu museli do tří měsíců výrazně omezit svůj životní standard. Z toho každý druhý by měl problém už během prvního měsíce. Pouze 23 procent má rezervu na více než půl roku. „Rezerva na tři až šest měsíců výdajů by měla být finančním standardem každé domácnosti,“ uvedl Petr Pokorný, ředitel Divize poradenství ČPP Servis.
Data zároveň naznačují, že pro většinu lidí je klíčová zdánlivé „bezpečí“ a likvidita, tedy možnost mít peníze rychle k dispozici, i za cenu nižšího zhodnocení. Největší část úspor drží 39 procent lidí na spořicím účtu a dalších 14 procent na běžném účtu. Celkem 12 procent nemá žádné úspory. Investice jako hlavní místo uložení prostředků uvádí pouze 19 procent dotázaných.
S dalším průzkumem přišla u příležitosti nadcházejícího Mezinárodního dne žen společnost XTB, která se soustředila na správu financí a investování v českých domácnostech. Průzkumu se zúčastnili lidé žijící v partnerském soužití (ženatí, vdané, osoby žijící s partnerem v nesezdaném soužití a osoby žijící v registrovaném partnerství, pozn. red.).
Průzkum ukázal vysoký podíl domácností, kde mají partneři zcela oddělené finance. Takové uspořádání uvedlo 45 procent respondentů. Následují páry, které mají společný účet a zároveň každý svůj vlastní (34 %). Pouze společný účet má pětina domácností (19 %). Každý pátý dotázaný přiznal, že má finanční rezervu, o které partner neví.
Společnost Mastercard ve své nové analýze hodnotí připravenost spotřebitelů na plně digitální online platby bez ručního zadávání údajů z karty. Češi patří k nadprůměrně aktivním online zákazníkům, využívají moderní bezpečnostní prvky a jsou otevření novým platebním standardům, jako je Click to Pay. Česko podle firmy patří mezi pět nejlepších zemí v Evropě v digitalizaci plateb na internetu.
Bankovní a Nebankovní registr klientských informací (BRKI, NRKI) informovaly, že na konci roku 2025 činilo celkové zadlužení obyvatelstva ČR evidované v 4,05 bilionu korun. Meziročně je to nárůst o 12 procent, což je nejvyšší růst od roku 2021. Zvýšil se také objem nespláceného dluhu. Oproti roku 2024 vzrostl o 7,5 procenta na 35,2 miliardy korun.
