Mezi hlavní příčiny boreout syndromu patří stereotypní činnost, absence růstu, nejasný smysl práce nebo nedostatek kontaktu s lidmi. Problematika nabírá na závažnosti zvláště v době, kdy zhruba pětinu pracovního trhu tvoří tzv. generace Z, pro niž je smysluplnost vykonávané práce klíčovým aspektem.
Roli hraje také poměrně nízká nezaměstnanost kolem čtyř procent, která je signálem pro firmy, že by o své zaměstnance měli pečovat. „Boreout syndrom, tedy chronická nuda, není v českém prostředí novým jevem, byť studií na toto téma je stále málo.
Už před začátkem devadesátých let byli zejména mladí absolventi často postaveni do situace, kdy jejich hlavním úkolem bylo pouze vydržet směnu bez skutečné pracovní náplně,“ popisuje Monika Kohoutková, psychoterapeutka z online psychoterapeutické platformy Hedepy zaměřující se na wellbeing zaměstnanců.
Ačkoli syndrom dostal své pojmenování až v 21. století, jeho kořeny v českém prostředí vidí psychoterapeutka právě v dobách socialismu, kdy lidé měli jen minimální možnost volby, jestli a jakou práci chtějí vykonávat.
Boreout nepřichází ze dne na den, ale vyvíjí se postupnými kroky, kdy člověk přestává být jakkoli zainteresovaný na vykonávané práci, postupně se vnitřně zcela odpojuje. Mezi typické projevy patří předstírání produktivity a pracovního vytížení, „zabíjení času“ zbytečnými úkony, prokrastinace.
Je vlastně opakem syndromu vyhoření – nevzniká z přehlcení, ale naopak z nedostatku výzev a pocitu nevyužitého potenciálu. „Nejde o to, že by člověk nechtěl pracovat. Naopak – často má chuť a hlavně schopnosti, jen není vyzván,“ upozorňuje Kohoutková. Zvláště citelné je zasažení pro lidi, pro něž je práce středobodem jejich života a bez ní hledají své naplnění jen velmi těžko.
V dlouhodobém horizontu může přerůst v psychosomatické obtíže, úzkostné až depresivní stavy. Možná překvapivě se ani zdaleka netýká jen nižších pozic, výjimečný není ani mezi vysoce postavenými a kvalifikovanými odborníky. Nuda a nedostatek smysluplné práce se vyskytují napříč profesemi i věkovými skupinami.
Klíčovou roli v prevenci hrají vedoucí pracovníci, kteří by měli vytvářet smysluplnou náplň práce, která odpovídá schopnostem daného člověka, a kterou také následně ocení.
Výskyt boreout syndromu na pracovišti je signálem zejména pro vedení firmy, že pracovní prostředí není nastaveno správně a nevyužívá potenciálu svých lidí. Důležitou funkci má v tomto procesu HR oddělení, které by mělo mít nástroje, jak chybná organizační nastavení odhalit.
