Klíčovým nákladem uzavření škol je výrazně zvýšené absentérství rodičů v zaměstnání, kteří musí zůstávat s dětmi doma nebo alespoň omezit své pracovní nasazení právě proto, aby se mohli dětem věnovat a suplovat alespoň částečně roli učitelů.
Zvláště závažný je tento problém v případě těch rodičů, kteří jsou zdravotnickými pracovníky, třeba lékaři či sestrami. V době, kdy jsou na pracovišti obzvláště potřeba, se musí věnovat dětem.
V Česko republice lze na základě výše uvedených studií odhadnout náklad zavření škol na 0,1 až 0,25 procenta HDP. To proto, že tuzemská ekonomika je strukturálně odlišná od výše dvou jmenovaných, například je demograficky starší. Mediánový věk je v ČR vyšší než v Británii a zejména než v USA. Roli také hraje podíl státních a soukromých škol či způsob jejich financování.
Přidávají se navíc specifické faktory. V ČR je od včerejška například v platnosti možnost využít kvůli zavření škol ošetřovného. Využít ji mohou rodiče s nemocenským pojištěním. Vyplácení tohoto ošetřovného pochopitelně pro veřejnou kasu představuje dodatečný náklad. Na druhou stranu veřejná kasa může ušetřit za provoz škol či školních jídelen apod.
Čtyřtýdenní uzavření škol v ČR připraví tuzemskou ekonomiku zejména z důvodu absentérství rodičů v základním scénáři zhruba o deset miliard korun, veřejnou kasu pak o zhruba 3,6 až čtyři miliardy korun. Dvanáctitýdenní zavření škol ale ekonomiku může připravit v krajním scénáři o zhruba 42 miliard korun a veřejnou kasu o zhruba patnáct miliard korun.
Autor je hlavní ekonom Czech Fund
(Redakčně upraveno)
