O práci může v Česku přijít přes 200 tisíc lidí

Analýza
O práci by v Česku mohlo přijít devadesát až dvě stě tisíc v závislosti na délce restriktivních opatření. Oživení ekonomiky přijde záhy po konci nákazy, ale ztráty se hned nevyrovnají. Vycházejme ze zkušeností z Číny. To, co se děje, je bezprecedentní vnější šok. Jen v turistickém ruchu je ohroženo až 240 tisíc pracovních míst. I v našem základním scénáři pravděpodobně dojde k mírnému propouštění a ke ztrátám podnikatelských příležitostí.
O práci by v Česku mohlo přijít devadesát až dvě stě tisíc v závislosti na délce restriktivních opatření. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Míra nezaměstnanosti by nemusela překonat úrovně z let 2013/14. I tak by o práci mohlo přijít až 90 tisíc osob. S mírou nezaměstnanosti se tak v čase vrátíme pět let zpátky. Přesto může naše nezaměstnanost zůstat jednou z nejnižších v Evropě. Další alternativní scénáře počítají s dalším prodloužením restriktivních opatření vlády. Čím déle budou trvat, tím větší ekonomické důsledky budou mít.

V případě prodloužení celonárodní karantény do května by způsobilo dvouciferný propad produktu ekonomiky po dobu minimálně dvou čtvrtletí. Nezaměstnanost by ke konci letošního roku překonala hranici sedmi procent. O práci by přišlo přes 200 tisíc osob.

Bezprecedentní vnější šok

Tato krize svým rozsahem pravděpodobně překoná globální finanční krizi a krizi důvěry v euro. Čelíme bezprecedentnímu šoku, rozsahem srovnatelnému snad jen s druhou světovou válkou, nebo Velkou depresí z 30. let minulého století. Na rozdíl od nedávných krizí, tato nemá původ v ekonomice.

PSALI JSME:
Černá labuť je tu, jmenuje se koronavirus

Je učebnicovým příkladem vnějšího šoku, o kterém jen v teoretické rovině psal finanční expert Nassim Nicholas Taleb jako o „černé labuti“, tj. vysoce nepravděpodobné události se zásadním dopadem na společnost a ekonomiku.

Podle údajů časopisu The Economist od r. 1870 osmnáct průmyslových ekonomik zažilo „jen“ 47 případů meziročního poklesu o více než deset procent (viz obě světové války, Velká deprese, ropná krize…). A každý šok byl v něčem jedinečný. S tak prudkým propadem ekonomiky nemáme tudíž dost zkušeností.

Podle Economistu je pro následnou obnovu fungování ekonomik zásadních několik bodů: 1. zajistit hladké fungování státních institucí, 2. s ohledem na globalizaci co nejdříve obnovit globální výrobní a dodavatelské řetězce a 3. přijmout (doplňuji rychlá, správně zacílená) makroekonomická stabilizační opatření včetně fiskálních stimulačních balíčků.

PSALI JSME:
Účet za obnovu globální ekonomiky se již vyšplhal na 7 bilionů dolarů

Evropa v sevření

Dramatický propad nabídky je okamžitě následován naprostým útlumem poptávky v dosud nevídaném rozsahu. Podle našeho základního scénáře budou mít tato opatření největší dopad do výkonu ekonomik ve druhém čtvrtletí, kdy by eurozóna měla projít nejhlubším bodem. Pro celou eurozónu odhadujeme mezičtvrtletní propad mezi 7-8 %.

Tento ekonomický útlum je způsoben v současné chvíli zejména bezpečnostními opatřeními přijatými vládami. Očekáváme proto, že ekonomická aktivita může být nastartována záhy, jakmile vlády po zažehnání koronavirové krize opatření stáhnou, a že jejich rychlá a účinná pomoc nejpostiženějším sektorům ekonomiky zamezí šíření krize napříč ekonomikou. Od toho se odvíjí také náš předpoklad, že již v druhé polovině roku by mělo nastat ekonomické oživení.

Přestože oživení čekáme téměř okamžité, nemůžeme se domnívat, že bude plně kompenzovat současné ztráty produkce a zaměstnanosti. Již nyní můžeme pozorovat významné narušení přeshraničního obchodu, cestovního ruchu a světového výrobního a dodavatelského řetězce. Tento náš odhad však závisí na dalším průběhu nákazy a účinnosti přijatých opatření.

PSALI JSME:
Propady českého hospodářství budou výrazné

Čína, která byla zasažena koronavirovým šokem o několik týdnů dříve, slouží jako „model“ obnovy ekonomiky a života. Ačkoliv se produkce začíná po zhruba dvou měsících pomalu rozjíždět, oživení je zatím velmi omezené a výroba se tak i nadále nachází hluboko pod předkrizovými hodnotami. Uvidíme, zda se evropským zemím podaří překonat pandemii a obnovit ekonomickou činnost rychleji, nebo ne.

Česká ekonomika narazila

Česká vláda jako jedna z prvních v Evropě přijala výrazná restriktivní opatření na podporu boje proti šíření nákazy. S tak přísnými omezeními naše původní scénáře zveřejněné 10. března 2020 nepočítaly. Rychlost šíření pandemie a drakonická preventivní opatření v mnoha státech Evropy, včetně Česka, překročily nastavené hranice našeho původního krizového scénáře. Ten počítal pro letošní rok jen s mělkou recesí české ekonomiky.

Vzhledem ke stále značné nejistotě, která začíná u blíže neurčeného termínu ukončení nouzového stavu v Česku, celonárodní karantény, omezení pohybu osob přes hranice a koneckonců i obnovení výuky ve školách, a končí u stále velmi obtížně předvídatelného dopadu na ekonomiku a zaměstnanost, budeme i nadále pracovat spíše se scénáři pravděpodobného vývoje.

PSALI JSME:
Rána pod pás. Nákaza pošle dosud našlápnuté Česko i s celou Evropou do recese

Optimistický scénář: Vrchol o Velikonocích

Tyto scénáře reflektují možné varianty délky preventivních opatření, která ve svém důsledku omezují i ekonomickou aktivitu. Podle základního scénáře očekáváme vrchol šíření nákazy do Velikonoc (polovina dubna). Následovat by mělo postupné odvolávání omezení a kola české ekonomiky by se měla začít znovu roztáčet.

Přesto od české ekonomiky, podobně jako v eurozóně, očekáváme v druhém čtvrtletí propad na dno, když zaznamená meziroční pokles HDP o 9-10 %. Následovat by mělo oživení u většiny sektorů (vyjma, bohužel, sektoru cestovních kanceláří, které budou možná i nadále čelit omezením pohybu osob přes hranice státu – pozn. aut.).

Mezi nejvíce zasažené sektory bude pravděpodobně patřit maloobchod (vyjma nezbytných produktů od potravin, po léky a drogistické zboží, kde naopak může dojít k růstu tržeb), prodej automobilů, turistika, doprava, kultura a sport, pohostinství a ubytování, wellness, eventové a vzdělávací agentury. Všechny tyto sektory činí dohromady zhruba 11 % hrubé přidané hodnoty vyrobené v Česku či necelých 10 % roční produkce ekonomiky.

PSALI JSME:
Stimulační opatření na podporu ekonomiky budou fungovat jen dočasně

1,5 miliardy denně mínus

Ročně tyto obory služeb utrží více než půl bilionu českých korun. V přepočtu tak ekonomika přichází každý den, vyjma státních svátků, o 1,5 miliardy korun na hrubé přidané hodnotě. Služby ovšem nejsou jediným sektorem, na který doléhají vládou přijatá opatření.

Také velké tuzemské automobilky již oznámily uzavření výroby. Nejvýznamnější z nich, Škoda Auto, se rozhodla zastavit produkci na více než dva týdny a tuto dobu může prodloužit. Zastavením výroby automobilek denně přicházíme o 1-1,5 miliardy korun. Restriktivní opatření vlády doléhají i na další výrobní firmy, které čelí nedostatku zaměstnanců, výpadkům v dodávkách materiálů a součástek, problémům s dopravou a klesající poptávkou.

Autorka je hlavní ekonomka Raiffeisenbank
(Redakčně zkráceno a upraveno. Analýzu v plném rozsahu si můžete přečíst zde)

PSALI JSME:
Koronavirus může poškodit ekonomiku stejně jako válka

Zavřít reklamu ×
  1. Stavbari, lesnici i zemědělci si stezuji na nedostatek pracovnich sil. Prace je tedy dost. To nemluve o pracovnich úřadech. Proc do techto odvětví nenazenou lidi, bez práce a pobírajici davky?

  2. No jestli někdo z těch českých nezaměstnaných bude chtít pracovat. O práci přijdou lidé z cestovek, restaurací a pod. ale nedostatek zaměstnanců bude mít zemědělství a stavební průmysl a už vidím jak se nezaměstnaní rekvalifikují.

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Ekonomika

Letos už český hrubý domácí produkt poroste

Zpřesněné údaje o výkonu české ekonomiky za loňské závěrečné čtvrtletí hlásí lepší než původně reportované výsledky hrubého domácího produktu (HDP). Dle zpřesněných dat HDP v loňském závěrečném čtvrtletí …

Hrozí růst cen pohonných hmot nad 40 korun za litr

Zlevňování pohonných hmot, jež přechodně nastalo v polovině března, vzalo za své. Zdražování přitom nekončí. Benzín v uplynulých sedmi dnech zdražil o 24 haléřů na litr, nyní se podle údajů společnosti CCS prodává …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Daň ze štěstí se může týkat každého

Poradna
Máváte tím kouzelným papírkem a blaženě se usmíváte – konečně jsem vyhrál, štěstí mi snad spadlo z nebe. Je to radost pochopitelná, ale trochu předčasná, protože než výhra v loterii, kurzové sázce či jiné hazardní hře z nebe dopadne až do výhercova klína, ztratí se 15 procent objemu.