Nejde přitom o nic skrytého či nezákonného – spíše o nenápadný, leč překvapivě výnosný nástroj fiskální politiky na úrovni samospráv. Každá obálka s pruhem tak není jen výchovným nástrojem, ale i přímým přísunem hotovosti do městské kasy.
Rozdíly mezi jednotlivými městy jsou však značné. Zatímco někde řidiči „přispívají“ na provoz města v řádu stokorun ročně, v přepočtu na obyvatele, jinde už částky šplhají ke čtyřciferným hodnotám. A to už zdaleka nejsou jednotlivé výjimky, ale o důmyslně nastavený systém, jehož výstupem je konkrétní rozpočtová položka – často v řádu desítek milionů korun.
Pomyslným vítězem v přepočtu na obyvatele je letos jihočeský Vimperk, který s necelými 17,5 tisíce obyvatel inkasoval za rok 2024 přes 24 milionů korun. To odpovídá přibližně 1 406 korunám na obyvatele. Na paty mu šlape Slavkov u Brna (1 069 Kč), Hranice na Moravě (974 Kč).
Výběr několika dalších měst – například Benešov, Židlochovice, Přeštice, Frýdlant nad Ostravicí či Rosice – ilustruje, že tento způsob rozhodně není okrajovým jevem. Tato skupina menších a středně velkých měst v souhrnu za rok 2024 vybrala více než 196 milionů korun. Při plošnějším rozšíření by podobný přístup mohl generovat výnosy v řádu stovek milionů až nižších miliard korun ročně.
Důvodem, proč příjmy z pokut rostou, je mimo jiné rychlý nárůst počtu radarů. V Česku je aktuálně v provozu přes 400 stacionárních a úsekových měřičů rychlosti a další přibývají. S tím, jak se technologie zlevňují a automatizace vyhodnocování zefektivňuje, se zvyšuje i pravděpodobnost, že se na výběru pokut podílí stále více měst.
Vysoké výběry pokut nutně neznamenají šikanu řidičů. V mnoha případech se měří na místech s logickým bezpečnostním opodstatněním – u škol, nemocnic či přechodů pro chodce. Města také argumentují, že pokuty nejsou cílem, ale prostředkem. Ať už je motivace jakákoli, příjmy z pokut se v některých městech staly klíčovou součástí rozpočtu, často tvořící několik procent celkových příjmů.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
Správně je to nazývané zlatým dolem.Nechapu jak toto někdo mohl opovokit aby obce inkasovaly do své kasy. Bezpečnost ano ale mnohdy zákeřně umístěné aby se vybíralo co nejvíce. Peníze které se vyberou by ale neměly zůstávat obcím ale jít do státního rozpočtu, případně jimi plnit důchodové rozpočty na kterých je stále prý málo peněz tak by to bylo spravedlivé.Obcim bych ponechal z každé pokuty 20 procent za zpracování přestupku.
Zjistěte si, kolik mají Hranice obyvatel – k 1. 1. 2024 pouhých 18 024. Takže Hranice, jsou v tomto ohledu, „absolutní vítěz“.
Až na to, že obyvatel města, se tento „radarový busines“, moc netýká.
Dobrý den,
děkujeme za upozornění, tabulka byla z textu odstraněna.
Redakce
Autor textu je úplně mimo co se týče počtu obyvatel u všech měst, u některých udává i 4x vyšší počet obyvatel než je skutečný počet. Bůh ví jak je to s výší pokut. Divím se , že mu v seznamu chybí Říčany u Prahy které jsou prolezlé radary jak rakovina. Autor je velmi nedůvěryhodný
Dobrý den,
děkujeme za upozornění, tabulka byla z textu odstraněna.
Redakce
V principu mi radary nevadí a neplatil jsem už léta pokutu za rychlou jízdu. Potíž je v tom, že, stejně jako v celé EU, je na tento systém výběru pokut přisáto mnoho firem, které se přiživují (pronajímají radary, vymáhají pokuty, atd.) a pro ně je výnos existenčně důležitý. Pokud se tedy řidiči v lokalitě umravnili, výnosy klesly: tyto firmy a obce, kterým se snížil příjem, začaly rychlosti dále snižovat, aby se penězovod znovu rozjel. Bad Schandau…tam, kde byla padesátka, pak třicítka…je dnes dvacítka. Tolerance? Nula. Jedete-li 21 km/h, stojí vás to sto euro. Smrtelně nebezpečné, a auto, které jede na dvojku, žere asi 30 litrů na sto a tomu odpovídají emise…ale pokladna se plní…To chceme?
Celé tohle měření je nešťastné nastavené. To že obcím jde prvoplánově o peníze je každému malému dítěti jasne. To že to zabalí do řeči o bezpečnosti je logické …přece to nepřiznají. Já říkám….. všechny vybrané peníze ať posílají do státní kasy přičemž stát by platil nezbytné náklady. A pak se uvidí kolika obcím záleží na bezpečnosti a kolika jen na penězích co z toho měli….🙄
U každého přestupku musí státní orgán posuzovat jeho formální a hmotnou stránku. Obávám se, že ve většině případů překročení rychlostního limitu není naplněna hmotná stránka přestupku a tudíž sankce za něj je porušením zákona.
Města tvrdí, že příjem do obecní pokladny není hlavním důvodem instalace, ale když jsem se zkoušel dotazovat kolik závažných nehod bylo na místě před a po instalaci radaru, nic jsem se nedozvěděl. To nejspíš taky o něčem svědčí. Navíc každý motorista ví, že většina těch radarů je na rovných vozovkách, někdy dokonce čtyřproudovkách, které nebezpečně rozhodně nevypadají.