Obejdeme se bez zahraničních turistů?

Jak utrácíme? Minulý týden karetní transakce (včetně výběrů z bankomatů) vzrostly o meziročně o jedno procento. V létě roste podíl plateb (i výběrů) v zahraničí. Pokud se podíváme jen na tuzemské transakce, tak uvidíme růst tři procenta (minulý týden šest). To jsou dobré zprávy ohledně oživení spotřeby domácností po zrušení plošné karantény.
Obejdeme se bez zahraničních turistů? Ilustrační foto: Depositphotos.com

Češi letos utrácejí méně v zahraničí, ale část „neutracených“ peněz v zahraničí je utracena v ČR. To je pozitivní pro místní podnikatele, kterým budou chybět zahraniční hosté. Dobře je to vidět například na platbách kartou za ubytování (hotely, penziony, kempy). Za ubytování Češi zaplatili kartou o 28 % méně, než vloni.

A co výpadek zahraničních turistů? Že nemůže přebít vyšší poptávku našinců po dovolené v ČR? Koukněme na statistiky. Začneme počtem přenocování. V roce 2018 počet přenocování zahraničních turistů v ČR dosáhl 46 milionů (počet turistů krát počet nocí strávených v ČR). Pro srovnání, Češi měli počet přenocování v ČR na 119 milionů. Když to vztáhneme na jednoho obyvatele, tak to znamená v průměru cca 12 dnů, které strávíme přenocováním jako turisté v ČR. Trošku krkolomně popsané, ale snad se chápeme.

Zajímavé je, že Češi v zahraničí měli 60 milionů přenocování. Tedy více, než zahraniční turisté v ČR.

Jedna věc jsou počty turistů, jiná věc jsou peníze, které utratí. Turisté mohou bydlet v kempu nebo ve drahém hotelu. Mohou chlemtat pivo nebo využívat „spotřebovávat“ historii, kulturu, procedury, služby, nakupovat nejen suvenýry…

Z dat Českého statistického úřadu vyčteme, že spotřeba příjezdového cestovního ruchu v roce 2018 dosáhla 168 miliard korun. To představuje 3,2% HDP. Nejde o čistý dopad do ekonomiky. Tato spotřeba bude mít nějakou dovozní náročnost. Asi ne tak vysokou jako v případě v případě spotřeby domácností (cca 50 %), čistý efekt bude zhruba 2-2,5 % HDP.

Podobné (ale jak to ve statistice bývá, ne zcela stejné) údaje dostaneme z platební bilance, která sleduje toky mezi ČR a zahraničím. Ta nám totiž i řekne, kolik Češi zhruba utratí v zahraničí. Příjmy ČR z cestovního ruchu od cizinců byly v loňském roce 167 miliard korun. Tedy necelá tři procenta hrubého domácího produktu. Naopak naše výdaje 135 miliard korun, tedy 2,3% HDP. To je částka, kterou Češi zaplatí v zahraničí za cestování.

Takže kdyby do ČR nepřijel žádný turista a neutratil ani korunu, tak bychom přišli o těchto 167 miliard. To by byla velká rána. Ale pokud by zároveň Češi nejeli utrácet do zahraničí a stejné peníze by utratili v ČR, tak ve finále by celková „škoda“ byla jen 0,6 % HDP, tedy 32 miliardy.

Správně namítáte, že najednou nepočítám s dovozní náročností, která by toto číslo snížila. Na druhé straně Češi v ČR by asi chtěli utratit v českých luzích a hájích méně, než u moře. Ale každopádně se nebavíme o procentech HDP, ale spíše o desetinkách dopadu výpadku cestování ze a do zahraničí.

To je něco, co česká ekonomika dokáže vydýchat. Z makro pohledu. Samozřejmě firmy, které byly závislé na zahraničních turistech, a které nebudou schopny jejich výpadek nahradit našinci, si projdou krušnými časy.

Autor je hlavní ekonom České spořitelny
(Redakčně upraveno)

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 0
Sdílet článek
Diskuse k tomuto článku je již uzavřena