Vytisknout si lze už i oblečení. Nebo lékaři si mohou na počkání vyrobit náhradní končetinu pro pacienta. Možnosti 3D tiskáren, které se využívají hojně například v automobilovém průmyslu při výrobě prototypů, se masově rozšiřují. Nejnovější technologie jsou nyní od 9. do 12. května k vidění v Praze na Průmyslových veletrzích.
Sledovat zde lze například unikátní souboj 3D tiskáren, pod vedením odborníků si postavit vlastní 3D tiskárnu nebo se zapojit do workshopu s českou módní návrhářkou Alžbětou Moreno a zkusit si pomocí 3D technologií vytvořit originální oblečení či boty.
První 3D tiskárna se představila v roce 1984. 3D tiskárny se rychle rozšířily v průmyslu. Třeba když se vyrábí nový motocykl, tak na většinu dílů nejsou razicí a odlévací matrice. Logicky. Konstruktéři proto s programátory nejprve díly „nakreslí“ do počítače a odešlou ho do 3D tiskárny. Do ní se nalije odolná umělá hmota a tiskárna díl vytiskne. Takto se tisknou veškeré díly z plastu, které se pak ručně smontují dohromady. Reportér FAEI.cz si mohl takovou motorku osahat v české továrně, která zkoušela novou stopětadvacítku. Prototyp byl na pohled k nerozeznání od sériové produkce.
Masově se 3D tiskárny začaly využívat před osmi lety, kdy skončila ochranná lhůta jednoho z patentů. Podle studie společnosti Wohlers dosáhly tržby kolem 3D tiskáren už před čtyřmi lety tří miliard dolarů. Za další tři roky, v roce 2020 se očekává, že to bude již více než 20 miliard dolarů.
Stačí se podívat na e-shopy a je vidět, že i ceny zařízení jsou již dostupné běžným uživatelům, kdy podle určení a možnosti zařízení začínají i na méně než dvaceti tisících korunách. Jako ve všem je však třeba rozlišovat profesionální a hobby použití.
„Možnost pořídit si do kanceláře nebo domů kvalitní 3D tiskárnu za dva tisíce dolarů se ještě před pár lety rovnala čiré utopii, která je dnes zcela civilní realitou. Prodávány jsou již dokonce i sety pro domácí kutily s cenou atakující hranici pěti set dolarů,“ uvádí Jan Homola z portálu Konstrukter.cz.
Podle něho je třeba od určité míry požadavků na výstup striktně rozlišovat mezi 3D tiskárnou pro hobby využití a pro nasazení v komerční produkci. Zde se již situace láme. Nejlevnější profesionální 3D tiskárny si totiž od těch spotřebitelských stále drží nemalý cenový odstup, ačkoliv se laikovi může zdát, že ve výsledku produkují skoro totéž.
