Obdobně se vyjádřil i guvernér Aleš Michl na tiskové konferenci po zasedání, které se konalo minulý čtvrtek. K tomu přispívá zejména nejistota kolem dopadů amerických cel na ekonomiku. Záznam tak potvrzuje náš názor, že další vývoj měnové politiky bude silně podmíněn novými ekonomickými daty.
S ohledem na to, že ve druhé polovině letošního roku kvůli clům očekáváme oslabení ekonomiky a stejně tak i návrat inflace do blízkosti dvouprocentního cíle, myslíme si, že v listopadu by ČNB mohla obnovit snižování úrokových sazeb.
Jejich poslední snížení o 25 bazických bodů pak očekáváme v únoru příštího roku, kdy by základní repo sazba měla podle naší prognózy klesnout na tříprocentní politicky neutrální úroveň. Na nová data z tuzemské ekonomiky byl však tento týden skoupý, když byl zveřejněn pouze červnový výsledek běžného účtu platební bilance.
Ten zaznamenal nad očekávání výrazné prohloubení schodku z květnových -5,8 na -68,8 miliardy korun, za čímž stál především neobvykle silný odliv dividend. Mírná korekce korunových pozic po posledním jestřábím zasedání ČNB byla pravděpodobně hlavním faktorem nepatrného oslabení tuzemské měny v tomto týdnu o 0,1-0,2 procenta.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
