Obří klimatický summit v Glasgow skončil. Co zásadního změní?

Názor
Dvoutýdenní konference ve skotském Glasgow, která včera skončila, přinesla některé průlomové závazky, pravidla pro nově ustavený světový trh s emisními povolenkami a několik odvážných příslibů, které teprve prověří čas. Zde jsou nejdůležitější závěry.
Původní návrh znění komuniké summitu v Glasgow počítal tím, že uhlí bude vypuzeno na smetiště dějin. Ilustrační foto: Pixabay.com

Útlum ve využívání uhlí

Na poslední chvíli se znění závěrečného komuniké summitu změnilo. Místo závazku „postupného úplného útlumu“ těžby a využívání uhlí v něm stojí závazek „postupného útlumu“. Zmírnění dikce si vynutil tlak Číny a Indie.

I tak jde však o vůbec první zmínku uhlí v závěrečném komuniké vrcholných klima-summitů, jež se pod hlavičkou OSN konají každoročně (s výjimkou loňska, pozn. aut.) od roku 1995. Tato zvláštní pozornost věnovaná uhlí, resp. záměru se jej zbavit, tedy značí průlom. Nicméně původní návrh znění komuniké počítal s razantnější dikcí: Uhlí mělo být „vypuzeno na smetiště dějin“.

Dohoda USA a Číny

To, že se dva největší světoví znečišťovatelé chtějí v otázce klimatu dohodnout na společných cílech, představuje největší překvapení summitu. Obě země spolu jinak vedou obchodní válku, kterou mnozí mají za začátek jakési obdoby studené války. Nicméně žádné konkrétní opatření z jejich dohody zatím neplyne. Pozitivní je ovšem to, že „spolu vůbec mluví“.

PSALI JSME:
Palivové trhy na vzestupu, Čína nakupuje „za každou cenu“

Světový obchod s povolenkami

Obchodování s emisními povolenkami v důsledku summitu získá celosvětově uplatnitelná pravidla a gesci OSN. Dosud je obchodování spíše záležitostí dvoustranných dohod mezi konkrétními státy, příp. se rozvíjí třeba v rámci trhu EU trh s emisními povolenkami. Ten má zrovna ale své „ale“.

Země jako Španělsko, Polsko nebo i Česko si stěžují na jeho špatné fungování. Zejména jim vadí to, že s povolenkami obchodují také třeba banky a fondy, které prý svými spekulacemi vyhánějí cenu povolenek do výšin, což následně až příliš zdražuje elektřinu či plyn dodavatelům typu Bohemia Energy (kteří pak krachují) a samozřejmě domácnostem.

Metan na scéně

Poprvé je v závěrečném komuniké summitu explicitně zmíněný metan. Více než sto zemí se zavázalo snížit jeho emise, které jsou mnohem škodlivější, než emise oxidu uhličitého, tedy jiného skleníkového plynu, na který dosud byla upřena pozornost takřka výhradně.

PSALI JSME:
Čechům výrazně zdraží elektřina, emisní povolenky jsou rekordně drahé

Mezinárodní pomoc při klimatické katastrofě

Závěrečné komuniké summitu poprvé obsahuje závazek mezinárodní pomoci zemím stiženým katastrofální klimatickou pohromou. Konkrétní mechanismus pomoci však ještě musí být doladěn – což je jeden z úkolů pro příští klimatický summit OSN, jenž se bude konat za rok v Egyptě.

Stop odlesňování

Řada vedlejších dohod summitu očekávání spíše nenaplnila. Dohoda stovky států, které reprezentují 85 procent světových lesů, je však jiná. Obsahuje totiž závazek ukončení odlesňování. Signatářem je i Brazílie, domovina „plic světa“, Amazonského deštěného pralesu.

Banky budou bezuhlíkové. Až na ty čínské

Finanční společnosti – banky, pojišťovny, fondy, investoři –, dohromady představující 130 bilionů dolarů světových aktiv, se zavázaly dekarbonizovat svůj byznys do poloviny století.

PSALI JSME:
Lesnatost Česka je pod evropským průměrem

Jinými slovy, znečišťovatelé typu uhelných dolů či uhelných elektráren budou mít stále obtížnější přístup k získání úvěru a obecně financování, což může znemožnit jejich další rozvoj i samotný provoz.

Potíž tkví v tom, že dohodu nepodepsaly tři největší světové banky. Ty jsou vesměs čínské a představují klíčové globální poskytovatele financí uhelnému průmyslu.

1,8 stupňů Celsia

Pokud se státům podaří dodržet všechny závazky summitu – což je opravdu odvážný předpoklad –, oteplí se planeta v porovnání s předprůmyslovou érou průměrně o 1,8 stupně Celsia. Cílem podle environmentalistů mělo být oteplení nejvýše o 1,5 stupně. Z tohoto hlediska tedy zůstal klíčový cíl summitu nenaplněn.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Od klimatického summitu v Glasgow žádný průlom čekat nelze

Zavřít reklamu ×
  1. Země je tak obrovský komplex, že snížení emisí v Evropě o teoretických 9% je jak plivnutí do moře. Ale přeprodejci povilenek a klimatologická sebramka si pěkně namažou kapsy.

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Ekonomika

Hrozí růst cen pohonných hmot nad 40 korun za litr

Zlevňování pohonných hmot, jež přechodně nastalo v polovině března, vzalo za své. Zdražování přitom nekončí. Benzín v uplynulých sedmi dnech zdražil o 24 haléřů na litr, nyní se podle údajů společnosti CCS prodává …

Česká ekonomika v závěru roku 2023 solidně rostla

Konečný odhad tuzemského hrubého domácího produktu (HDP) za čtvrté čtvrtletí přinesl vzestupnou revizi mezičtvrtletního růstu ekonomiky z původních 0,2 na 0,4 procenta. V meziročním srovnání ekonomika vzrostla o 0,2 …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.