„V porovnání s celkovým počtem nehod v těchto letech (přes 1,1 milionu) se to nemusí zdát mnoho. Bohužel však nehody se stromy mají fatálnější následky,“ informoval Petr Jedlička, pojistný matematik České kanceláře pojistitelů (ČKP).
Podle analytiků Portálu nehod to jsou jednoznačně silnice II. a III. třídy kolem velkých aglomerací. Příkladem může být silnice č. 101, která funguje jako jakýsi neformální obchvat Prahy. Konkrétní místa, kde dochází často k nehodám se stromy, spojují dva rizikové faktory. Jde o místa lemovaná stromořadím či zalesněním velmi často s prudkou zatáčkou, kde automobil vystřelí nepřiměřenou rychlostí a dojde ke srážce se stromem.
Lehkým zraněním končí nehody se stromy v 39,6 procenta případů (u všech nehod v ČR je to 18,8 %, pozn. red.), těžkým zraněním v 7,2 procenta (všechny nehody 2,7 %) a smrtí 3,2 % (všechny nehody 0,7 %).
„Průměrná výše škody při střetu se stromem dosahuje 103 tisíc korun, což o 70 procent převyšuje průměrnou výši škody u ostatních typů dopravních nehod, kde jde ‚pouze‘ o 60,5 tisíce korun,“ dodal pojistný matematik.
Za nehodami vždy samozřejmě stojí rizikové chování řidičů – ať již rychlá jízda, nebo nevěnování se řízení.
„Z naší analýzy plyne, že rizikové jsou úzké silnice, které nejsou dimenzované na větší provoz,“ uvedl Jan Chalas ze společnosti DataFriends, která je provozovatelem Portálu nehod.
„Navíc okolní porost těchto silnic druhé a třetí třídy není vždy udržovaný, jak by možná měl být. To nám v kombinaci s rizikovým chováním řidičů umožňuje detekovat konkrétní rizikové úseky srážek se stromy,“ doplnil Chalas.
Analytici DataFriends si při analýze rozdělili stromy do dvou skupin: Rizikové stromy a ty ostatní, přičemž rizikové jsou ty, kde hlavní příčinou nehody byla riziková jízda a následný náraz do stromu. Typicky jde o přímý náraz jednoho vozu do stromu, kdy řidič nezvládl řízení.
U ostatních pak je srážka se stromem až sekundární – například když při bouračce dvou aut je jedno odmrštěno na strom. Analytici při rozdělení nehod do těchto dvou skupin vycházeli z popisu nehod Policií ČR.
Nejčastěji končí ve stromě vozy, které řídí mladí řidiči. Až téměř čtvrtinu nehod zaviní řidiči do 25 let. Jednoznačně nejčastější příčinou srážky s rizikovým stromem je u mladých řidičů rychlá jízda. Naprosto dominuje věkové skupině do 25 let.
S věkem naopak stoupá podíl nehod se stromem, kde se řidiči nevěnovali řízení – věnovali se více mobilu nebo dítěti ve voze. „Pozitivní zprávou je, že počet nehod s rizikovými stromy dlouhodobě klesá,“ uvedl Petr Jedlička z ČKP.
Počet bouraček, kdy řidiči končí s automobilem ve stromě, každoročně narůstá s přicházejícím podzimem. Podle údajů DataFriends dochází k prudkému růstu nehod s rizikovými stromy v říjnu a kulminuje v prosinci. Nejméně se v průběhu roku pak bourá s rizikovými stromy v dubnu.
„Pokud se podíváme na vývoj počtu nehod v průběhu dne, tak dominuje ranní a odpolední dopravní špička. K největšímu počtu nehod dochází kolem šesté hodiny ranní – je to z pohledu nehod se stromy nejhorší denní doba. Pak během dne klesá a vyskočí opět mezi 14:00 až 17:00. Souvislost s cestováním za prací je nasnadě,“ komentuje Marek Sibal, datový analytik Portálu nehod.
Portál upozorňuje řidiče na konkrétní místa, kde se nejčastěji bourá. Na interaktivní mapě rizikových míst, která je jeho součástí, si mohou na své trase najít lokality, kde se stávají nejčastěji nehody. Mapa rizikových míst zobrazuje přehled rizikových míst podle počtu nehod za posledních 24 měsíců.
