OECD: Vládě důvěřuje pouze 19 % Čechů

Klíčovými faktory důvěry jsou podle jeho analytiků pocit politického zastání a vnímání korupce. Zatímco důvěra ve vládu klesá, instituce, jako Česká národní banka, obecní samosprávy nebo bezpečnostní složky, si u veřejnosti udržují dlouhodobě vysokou podporu. Propast mezi občany a politikou by podle portálu mohl pomoci zmenšit nový zákon o lobbingu.

Podle nejnovějšího dostupného reportu OECD nedůvěřuje vládě 71 procent Čechů a pouze 19 procent ji hodnotí pozitivně. Česko se tak z hlediska důvěry ve vládu řadí k nejkritičtějším zemím ze všech 30 sledovaných. Vysokou nedůvěru vykazují například také Slovinsko (58 %) či Velká Británie (59 %). Naopak důvěru v tamní vládu vykazují obyvatelé Švýcarska nebo Lucemburska.

Podle OECD míra důvěry úzce souvisí i s tím, zda se lidé cítí být součástí politického rozhodování. „Ti, kteří mají dojem, že jejich hlas není slyšet, důvěřují vládě v průměru o 36 procentních bodů méně než ti, kteří cítí, že mají na politiku vliv. Kromě toho politické garnituře důvěřují spíše lidé, kteří volili stranu v čele vlády,“ vysvětlila Alexandra Cholevová, analytička Evropy v datech.

 Psali jsme

Nejvíce čtyřek a pětek dostal od národa premiér Petr Fiala

Zatímco důvěra ve vládu či Poslaneckou sněmovnu setrvává nízká, jiné instituce se těší dlouhodobé podpoře veřejnosti. Vyplynulo to z průzkumu agentury STEM z letošního dubna, podle kterého má Česká národní banka (ČNB) důvěru více než dvou třetin respondentů. Vysoko se umisťují také obecní úřady, starostové a bezpečnostní složky.

„Vyšší hodnocení u ČNB si spojujeme se stabilizací ekonomiky a odezníváním inflace po delším období nejistoty. Zároveň je tuzemská centrální banka vnímaná jako politicky neutrální, takže se její důvěra drží dlouhodobě spíše výše,“ uvedla analytička ústavu STEM Doris Borovcová. Podobně pozitivně Češi vnímají i Policii ČR a Armádu ČR.

Vysoké procento nedůvěry může pramenit také z přesvědčení o častém výskytu korupce. Tu hodnotí například žebříček Transparency International, v němž se Česko umístilo na 46. místě ze 180 hodnocených států. Podle programového ředitele Transparency International ČR Ondřeje Kopečného je třeba zohlednit, že přímou zkušenost s korupcí má jen relativně malá část Čechů.

 Psali jsme

Proč koalice nemůže vyhrát volby? V Česku je moc chudých

„Jde tedy spíše o pocit, který často ovlivňuje to, jak o korupci mluví politici nebo média než o zkušenostmi podložené hodnocení,“ komentoval Kopečný výsledky ČR v mezinárodním srovnání. Ondřej. Jak dodal, do výsledků se promítá frustrace z politického dění i rezignace na možnost účinně bojovat s korupcí.

U mezinárodního srovnáním ještě zůstaneme. V rámci EU se nacházíme v žebříčku mírně pod průměrem. Pokud se ale podíváme na srovnání se státy Visegrádské čtyřky, nestojíme si nejhůře – Polsko obsadilo 53. místo, Slovensko 59. příčku a Maďarsko se umístilo dokonce na 82. pozici ze 180 hodnocených zemí. To je méně než například Senegal nebo Pobřeží slonoviny.

S vnímáním korupce úzce souvisí i důvěra ve vládu a postoje občanů k lobbingu. Propast mezi vládou a občany by mohl zúžit zákon o lobbingu, který nabyl účinnosti na začátku letošního července. Stojí za připomenutí, že zákon byl přijat až po zdlouhavém schvalovacím procesu a také pod tlakem hrozby ztráty miliard z Národního plánu obnovy Evropské unie.

 Psali jsme

Volební právo od 16 let? Aspoň by strany více myslely na mladé