Opravdu nesmí kapr chybět na štědrovečerní tabuli?

8 z 10 českých i slovenských domácností si od října 2017 do září 2018 zakoupilo ryby. Čerstvé ryby jsou důležitější v České republice, protože tvoří polovinu trhu v objemu. V průměrném koši čerstvých ryb mají v obou zemích největší podíl na celkovém nakoupeném množství kapr, losos a pstruh. Kapr je jedničkou v obou zemích, ale pro české spotřebitele je přece jen důležitější. V mraženém segmentu českých i slovenských domácností dominuje treska. Zjištění pocházejí z GfK Spotřebitelského panelu.

Přestože ryby jsou na pultech prodejen celoročně, v této roční době si při zmínce o nich vybavíme nejčastěji pouliční prodej živých kaprů z kádí na tržištích i před supermarkety a předvánoční nákupní shon.

Jak je to tedy s nakupováním ryb v Čechách a na Slovensku?

8 z 10 českých i slovenských domácností si během roku od října 2017 do září 2018 koupilo ryby a na nákup se vydalo v průměru 7krát do roka. V Česku si domácnosti při jednom nákupu pořídily 0,7 kg ryb, na Slovensku o něco více a díky tomu je i celková roční spotřeba ryb na jednu slovenskou domácnost o trochu vyšší, a to 5,1 kg.

Čerstvé nebo mražené?

Čerstvé ryby jsou důležitější v Česku. Tvoří polovinu trhu v objemu, zatímco na Slovensku je to jen málo přes čtvrtinu trhu. V průměrném koši čerstvých ryb mají v obou zemích největší podíl na celkovém nakoupeném množství kapr, losos a pstruh. Kapr je jedničkou v obou zemích, ale pro české spotřebitele je přece jen důležitější. Zatímco v průměrném českém koši čerstvých ryb představuje bezmála polovinu objemu, na Slovensku je to jen třetina košíku. Pstruh zaujímá významnější místo v košíku slovenských domácností. V mraženém segmentu dominuje treska. Na Slovensku tvoří přes polovinu trhu, v Čechách jen o málo méně. K dalším významnějším druhům patří v obou zemích losos a mořská štika.

„Ryby, ať mražené nebo čerstvé, nakupujeme celoročně, ale na konci roku je počet kupujících v obou zemích podle očekávání nejvyšší. V prosinci 2017 nakoupilo ryby přes 50 procent českých domácností. Na Slovensku to bylo dokonce přes 70 procent domácností, což je více než dvojnásobek oproti průměru předchozích 11 měsíců,“ říká Ladislav Csengeri, Consumer Panel Service Director CZ&SK.

Kapr skončil v prosinci 2017 v nákupním koši 23 procent českých domácností, a přestože kapra považujeme i na Slovensku stále za symbol Vánoc, největší počet slovenských domácností si na rozdíl od českých koupil koncem roku 2017 tresku. Další v pořadí co do počtu kupujících se umístil losos a až potom přišel na řadu kapr.

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Tiskové zprávy

Začal Global Money Week 2024

Od pondělí 18. do neděle 24. března 2024 se v České republice koná 12. ročník celosvětové vzdělávací akce Global Money Week. Česká bankovní asociace letos v jeho rámci opět pořádá národní kolo finančně-vědomostní …

Jak zajistit pojištění kola proti krádeži

Plánujete pořízení nového jízdního kola, abyste si již brzy mohli užívat první jarní vyjížďky? Pak byste měli pamatovat na to, že krádeže kol jsou v České republice velice časté. Podle policejních odhadů je ročně …

Predikce ceny bitcoinu v roce 2024: Co říkají experti?

Rok 2023 pro bitcoin znamenal jízdu na horské dráze. Po rekordním růstu v roce 2021 zažila tato nejstarší a nejrozšířenější kryptoměna (BTC) v roce 2022 prudký pokles a klesla pod 20 000 amerických dolarů (USD). V …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.