Teoreticky se otevřená ekonomika s volným obchodem řídí prostřednictvím měn, kdy deficitní země devalvují své měny, aby obnovily konkurenceschopnost.
Skutečnost, že se světová rezervní měna vymyká kontrole, snižuje důvěru v peněžní systém, což vytváří podmínky pro velké zisky zlata, stříbra a kryptoměn.
Prakticky ale globální měnový režim založený na koncepci volného obchodu nezná způsob, jak by například WTO (Světová obchodní organizace – pozn. red.) mohla napomoci ke snížení vysokých schodků některých zemí a přibrzdit stále rostoucí divergenci ve světovém obchodním a finančním systému.
V roce 2024, v podmínkách silné globální recese a omezených možností ke snižování úrokových sazeb kvůli trvale vysoké inflaci, se proto největší deficitní země světa v Římě domluví na podmínkách, které by omezily schopnosti přebytkových zemí dál zvyšovat přebytky.
Argumentovat budou tím, že resetování deficitů prostřednictvím postupného zafixování měn přebytkových zemí by umožnilo globální reset, který by vytvořil rovnější a stabilnější ekonomický model.
Šesti zakládajícími státy Římského klubu budou USA, Velká Británie, Indie, Brazílie, Kanada a Francie. Úprava rozdílů na běžném účtu mezi klíčovými zeměmi bude pro země s nejvyšším přebytkem, jimiž jsou Čína, Německo, Norsko, Japonsko, Nizozemsko a Singapur, samozřejmě bolestivá, leč nutná.
Klíčovým katalyzátorem je skutečnost, že dluh USA se stal v roce 2022 nekontrolovatelným. Když byl v roce 1956 založen Pařížský klub, oficiální klub věřitelů, činil celkový dluh USA 273 miliardy dolarů, ale dnes tento dluh činí 33 biliony dolarů, což je neuvěřitelný nárůst o 14 000 procent.
Autor je investiční ředitel Saxo Bank
(Redakčně upraveno)
