Údaje o zadlužení obyvatelstva sdělily Finančním a ekonomickým informacím (faei.cz) Bankovní a Nebankovní registry klientských informací. Dluh tuzemských domácností ke konci roku poprvé překonal 4 biliony korun, meziročně stoupl o 12 procent, což je nejvyšší růst od roku 2021.
Zvýšil se také objem nespláceného dluhu. Oproti roku 2024 vzrostl o 7,5 procenta na 35,2 miliardy korun. Pro lepší představu, co to je za peníze: Celkové loňské výdaje ministerstva průmyslu a obchodu dosáhly podle Kapesní příručky ministerstva financí 35,8 miliardy.
Vzrostlo rovněž zadlužení na bydlení, které na konci čtvrtého čtvrtletí 2025 činil 3,37 bilionu korun, což je meziroční nárůst o 12,7 procenta. Objem úvěrů na spotřebu se v loňském roce zvýšil o 9,4 procenta na 675,9 miliardy korun.
„Dlouhodobý dluh, tedy objem hypoték a úvěrů ze stavebního spoření, se zvýšil nejvíce od roku 2021,“ uvedla Lenka Novotná, ředitelka Bankovního registru klientských informací (BRKI). Současně pokračoval pokles počtu klientů bank a stavebních spořitelen s úvěrem na bydlení.
„Meziročně jich ubylo přibližně 7,8 tisíce, což představuje pokles o necelé jedno procento. Z dlouhodobého pohledu je jejich počet oproti situaci před pěti lety nižší téměř o 60 tisíc. Za stejné období se objem dlouhodobého dluhu zvýšil zhruba o 1,2 bilionu korun,“ řekla Novotná.
Kdo jsou neplatiči
Dodala, že úvěr na bydlení tak splácí méně lidí, ale v průměru ve vyšších částkách. V minulém roce také pokračoval růst ohroženého dluhu na bydlení. Jde o částku dluhu po splatnosti o více než 90 dní nebo o takzvané zesplatněné úvěry.
Objem dluhu se začal zvyšovat již v roce 2024 a v minulém roce tento trend pokračoval. Dosáhl 4,9 miliardy korun a meziročně tak vzrostl přibližně o 300 milionů korun, tedy o 6 procent. Tempo růstu bylo zhruba dvojnásobné oproti roku 2024.
Vyšší dynamiku růstu než v roce 2024 měl v loňském roce i objem dluhu na spotřebu, který meziročně vzrostl o 9,4 procenta. Jeho tempo však zůstalo nižší než u dluhu na bydlení, stejně jako v roce 2024.
„O necelých osm procent se zvýšil také objem nespláceného dluhu na spotřebu, který v loňském roce překročil 30 miliard korun. Jeho tempo růstu však bylo nižší než v roce 2024,“ sdělil Jiří Rajl, ředitel Nebankovního registru klientských informací (NRKI).
Nejrychleji rostl objem nespláceného krátkodobého dluhu ve věkové skupině 35 až 44 let, kde se meziročně zvýšil o 12 procent na 8,2 miliardy. „Na tuto věkovou skupinu tak připadá více než čtvrtina celkového objemu nespláceného dluhu na spotřebu,“ uvedl Rajl.
Zároveň je podle něj v této kategorii nejvíce klientů bank a nebankovních společností s nespláceným dluhem na spotřebu. „Na konci roku jich bylo 43,6 tisíce,“ poznamenal Jiří Rajl.
Rizikové zadlužování
Podle loňského průzkumu České bankovní asociace (ČBA) a agentury Ipsos vykazuje vysoce rizikové chování při půjčování peněz sedm procent Čechů. Jde především o mladé lidi ve věku 27 až 35 let. Na obdobné úrovni jako v minulém roce zůstal také počet lidí, kteří se nechovají rizikově vůbec (47 %).
U rizikového zadlužování hraje roli také vzdělání, lidé se základní školou nebo výučním listem tvoří 11 procent vysoce rizikově zadlužených. Naopak nejzodpovědněji se chovají nejmladší ve skupině 18 až 26 let (62 %) a senioři (57 %) a lidé s vysokoškolským vzděláním.
„Situace je poměrně stabilní a čísla zůstávají příznivá. Stále platí, že by si tři čtvrtiny Čechů nikdy nepůjčily na dovolenou a dovolenou. Čtyři z deseti lidí by také nikdy nefinancovaly běžnou spotřebu půjčkou,“ řekl Filip Hanzlík, hlavní právník a náměstek výkonného ředitele ČBA.
„Na stejných hodnotách zůstává i podíl populace, která by si nevzala půjčku na splátku jiného úvěru, a to 89 procent. Na druhou stranu tady pořád zůstává 11 procent lidí, kteří by tento problém řešili další půjčkou,“ dodal Hanzlík.
