Za této situace si premiér Petr Fiala řekl o hlasy voličů se slibem, že Česká republika ekonomicky dožene na úrovni platů našeho souseda Německo. Co by to pro ekonomiku znamenalo a jsou podobné sliby založené na reálném základu?
„Já potřebuji osm let a budeme mít platy jako v Německu a budeme mít univerzity ve špičce a špičkové firmy. A už nebudeme žádná montovna,“ řekl Fiala v České televizi s tím, že čtyři roky je málo.
V tu chvíli se řadě ekonomů musel přímo zatajit dech. Takto razantní růst životné úrovně by neměl oporu snad v žádné zemi v historii. Podobné věci trvají desítky let, proti tomu strategie ministerstva průmyslu a obchodu, aby ČR byla v roce 2040 mezi deseti nejlepšími ekonomikami EU, vypadá jako realistický plán.
Zaprvé si musíme definovat, jaké ekonomické prostředí je třeba, aby podobný růst mohl být doručen. Růst reálných mezd o desítky procent ročně je totiž často dlouhodobě těžko udržitelný.
Ekonomiky s vysokým růstem obvykle zažívají: Nízkou výchozí úroveň mezd (je snazší růst z nízké základny, pozn. aut.), rychlou modernizaci nebo industrializaci či se jedná o státy s velkými investicemi do produktivity (technologie).
S ničím podobným současná ČR rozhodně počítat nemůže. Namátkou vyjmenuji některé z problémů naší země. Reforma vzdělání je příliš pomalá a bude trvat, než se řádně implementuje, reforma stavebního zákona a jeho digitalizace uvízla na půl cesty, demografický vývoj je negativní…
Pro nás hospodářsky silné Německo se svým automobilovým průmyslem se již delší dobu potýká s výraznými problémy, o obecně nízké přidané hodnotě české hospodářství se toho pak napsalo již hodně. Na čem by se tedy ten růst ekonomiky o desítky procent měl zahájit, je mi tedy skutečně záhadou.
Za druhé, dosavadní vývoj a hospodářská data. V tomto směru data Eurostatu hovoří poměrně jasně. V roce 2000 pobíral bezdětný průměrně vydělávající Čech v čistém 17 procent sumy (eurový přepočet), kterou tehdy vydělávali Němci.
V loňském roce to již bylo 44 procent. Tímhle tempem bychom se tedy měli dostat na stejný výdělek zhruba kolem roku 2075. Ale radši zpátky do bližší budoucnosti. V příštím roce se očekává růst reálných mezd kolem čtyř procent, v roce 2026 pak o tři procenta.
Současný ekonomický model České republiky se vyčerpal a nepřináší podmínky pro dynamický ekonomický růst. Za čtyři roky bude těžké ekonomiku výrazněji přestavět.
Bez strukturálních reforem a investic do inovací a modernizace hrozí spíše stagnace mezd, zatímco inflace nadále snižuje jejich reálnou hodnotu. Sečteno a podtrženo, tohle z mého pohledu zrovna na velké dohánění nevypadá. Spíš to na mě působí jako takové Fialovské „slibem nezarmoutíš“.
Autor je hlavní ekonom společnosti Argos Capital
(Redakčně upraveno)
