Trend ilustrují aktuální data z olomouckého P-Centra, které od začátku letošního roku přijalo v rámci poradenství a terapií pro rodiny s dětmi už 414 klientů – více, než za celý rok 2024. Největší nárůst zaznamenali terapeuti ve věkové skupině 16 až 26 let, kde se celkový počet klientů navýšil o třetinu. Zároveň se také snižuje věk dětí, které novým fenoménům propadají.
„Z praxe členů naší Asociace je patrné, že problémy spojené se závislostmi a duševním zdravím se objevují častěji a u dětí v nižším věku. Statistiky z P-Centra tuto situaci jasně potvrzují,“ uvádí Helena Gherasim, předsedkyně Rady APAS.
Sekce poradenství a terapie pro rodiny s dětmi olomouckého P-Centra se k dnešnímu dni zabývá již stejným počtem klientských zakázek jako za celý loňský rok. Na odborníky se stále častěji obracejí dospívající mladí dospělí ve věku od 16 do 26 let. Mezi nejčastější témata patří komunikace v rodině, problémy ve škole a v kolektivu, úzkosti, stres, sebepoškozování či sebevražedné myšlenky, ale také experimenty s kratomem, nikotinovými sáčky nebo energetickými nápoji. Terapeuti zároveň upozorňují, že nové fenomény se objevují u stále mladších dětí – sdílení odhalujících fotek na sociálních sítích dnes řeší už s dívkami od osmi let.
„Setkáváme se i s dětmi ve věku třináct až čtrnáct let, které pravidelně užívají kratom, aby zvládly fungovat. Do toho užívají také nikotinové sáčky a k tomu se pak přidávají problémy s nespavostí spojené s nadměrným časem u obrazovek,“ popisuje situaci Eva Březovská, vedoucí oddělení Podpory rodin P-Centra.
Trend snižujícího se věku potvrzuje také měnící se situace ve školách. Problémy, které dříve P-centrum řešilo u starších žáků v šestých či sedmých třídách, nyní řeší u dětí čtvrtých a pátých tříd. „Učitelé se snaží na nově vzniklé situace reagovat, ale sami uvádějí, že dřívější metody řešení už nyní nefungují. Narůstá tím poptávka o naše programy, mezi lety 2023 a 2024 jsme zaznamenali téměř 60% nárůst zájmu o programy spojené s tématem návykových látek. Programů zaměřených na řešení vztahů v kolektivech jsme jen za první pololetí tohoto roku provedli 62, tedy stejně, jako za celý rok 2022,“ vysvětluje Aneta Viktorová, vedoucí oddělení prevence P-Centra.
Podobné organizace v dalších regionech narážejí na stejné problémy – rostoucí poptávku, nedostatek kapacit a dlouhé čekací doby. V některých případech se na odborníka u soukromého terapeuta nebo psychologa čeká i osm měsíců, což může být pro rodiny v krizi neúnosné.
V Česku dnes problematiku závislostí a rizikového chování řeší především neziskové organizace, které většinu svých služeb poskytují klientům zdarma. Jejich existence je ale závislá na státní podpoře. Ta je však dlouhodobě nedostatečná a nejistá. „Naše služby jsou pro klienty často jedinou dostupnou formou pomoci, a přesto fungují v nestabilních podmínkách. Přitom je prokázáno, že prevence má obrovský smysl. Aby mohla být skutečně účinná, je nutné zajistit její systematickou a dlouhodobou podporu ve formě vzniku adiktologického zákona,“ zdůrazňuje Helena Gherasim z APAS.
Podporu prevence a větší informovanost veřejnosti chce APAS posílit také prostřednictvím nové celorepublikové kampaně Mám na výběr. Ta je zaměřena na pedagogy, rodiče i mladé lidi a jejím cílem je zvýšit povědomí o významu primární prevence a možnostech, jak řešit rizikové chování ve školách i v rodinách.
