Tzv. superdávka sjednocuje čtyři současné dávky (přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení, pozn. aut.) do jediné dávky státní sociální pomoci. Zavedena byla počátkem října a do konce roku 2025 o ni musí požádat všichni současní příjemci těchto dávek, jichž je přibližně 850 tisíc, jinak jejich nárok ke konci roku zanikne.
„Reforma sice zavádí přehlednější a digitalizovaný systém, ale i samo ministerstvo přiznává, že přestože by nyní na nějakou formu dávky dosáhla třetina populace, s novými pravidly to bude už jen pětina. Nejčastěji lidé využívají příspěvek na dítě a příspěvek na bydlení,“ sdělila redakci faei.cz Martina Šotníková, daňová poradkyně společnosti Rödl & Partner.
Žádosti o superdávku je možné podávat od 1. října letošního roku prostřednictvím webu ministerstva práce a sociálních věcí (skrze klientskou zónu Jenda) nebo osobně na úřadu práce. „Stávající příjemci mají čas do konce roku. Pokud žádost nepodají, dávky jim zaniknou a budou muset žádat znovu – a složitěji – jako noví klienti,“ zdůraznila Šotníková.
Největší potíže mají při podávání žádosti o superdávku podle předsedy Výboru asociace Hynka Kalvody senioři, osoby bez digitální identity, lidé v exekuci nebo bez přístupu k internetu. Mezi nejčastější problémy patří technické bariéry – klienti se mnohdy neorientují v online žádosti a aplikaci Jenda, chybí jim digitální identita nebo přístup k internetu.
Mnozí klienti neví, jaké dokumenty mají doložit, nerozumí sdělením z úřadu práce a chybí jim přehledné pokyny. Některé skupiny, například matky samoživitelky, považují superdávku za nevýhodnou, protože na ni nedosáhnou. Energetický paušál a normativní náklady na bydlení podle nich neodpovídají reálným výdajům domácností.
„O zjednodušení při podávání žádosti o superdávku nemůže být řeč. Jde o další digitalizaci, ke které nutí občany Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Systém je nefunkční a často dochází k výpadkům. Hrozí riziko, že to dopadne stejně, jako digitalizace stavebního řízení. Takových ohlasů na superdávku máme z poraden celou řadu,“ uvedl Kalvoda.
Pracovníci poraden upozornili na zvýšenou administrativní zátěž a nedostatek metodických pokynů. Informace z jednotlivých úřadu práce se často liší podle regionu nebo konkrétního pracovníka. Asistované podání žádosti je bez digitální identity nemožné, což vylučuje část klientů z možnosti žádat o dávku.
Většina klientů vnímá proces jako složitý a často bez potřebné podpory. „Na každodenní bázi nyní řešíme situace, kdy se na poradnu obracejí zejména senioři, kteří chtějí podat žádost, ale kvůli absenci bankovní identity a chytrého telefonu se nemohou přihlásit do systému,“ sdělil Kalvoda.
Poradci s nimi musí nejprve řešit zřízení digitální identity, což je pro klienty velmi stresující a časově náročné. Ale i po úspěšném přihlášení do systému mají senioři potíže s nahráváním dokumentů – systém např. opakovaně vyžaduje již vložené přílohy a často dochází k jeho výpadkům. „Celý proces trvá několik hodin a bez pomoci poradny by klienti žádost vůbec nepodali,“ konstatoval Kalvoda.
Ministr Jurečka se přitom před pár dny v médiích pochlubil, že mu prý podání žádosti na mobilu zabralo pouhých osm minut a že pak přehledně viděl, jaké dokumenty má ještě dodat. Otázkou je, zda dosluhující ministr spíše neupozornil na další nedostatek systému – jak vůbec může pustit k žádosti o superdávku někoho, jehož hrubý příjem je 208 900 korun měsíčně?
Podle údajů MPSV o superdávku zatím zažádalo přes 280 tisíc lidí. Ministerstvo odhaduje, že by počet žadatelů mohl být ještě o 100 až 120 tisíc osob vyšší. Většina (63 %) žadatelů využila asistované podání žádosti na úřadech práce, kdy s podáním i s nahráváním dokumentů pomáhají úředníci. Podání žádosti v klientské zóně Jenda využilo 37 procent žadatelů.
Šéf sekce informačních technologií na MPSV Karel Trpkoš, jenž je dočasně pověřený i řízením Úřadu práce, připustil jisté problémy s aplikací Jenda. Ujistil, že hlášeným problémům je věnována pozornost. Na druhé straně si však Trpkoš postěžoval na „špatnou čitelnost dokumentů“ a apeloval na to, aby se lidé snažili dokumenty „fotit nebo skenovat pečlivě“.
