Co se děje, že jsme se včera dozvěděli inflaci už v polovičním čase než jindy? A bude to tak i nadále? A čemu to pomůže, pokud se to povede?
Včerejší oznámení o 2,8% roční inflaci za leden bylo možná datově předvídatelné, ale rozhodně nešlo o obyčejné datumově načasované sdělení.
Jak je možné, že jsme se o inflaci dozvěděli takto brzy, prakticky ihned po začátku měsíce? Obvykle se tato data zveřejňují se zpožděním, až po jejich důkladném zpracování. Tentokrát se však informace dostala na veřejnost mnohem rychleji, což vyvolává otázky ohledně nového přístupu ke zveřejňování makroekonomických ukazatelů.
Nakolik si tedy můžeme být jisti, že uvedené číslo 2,8 % skutečně odpovídá konečnému oficiálnímu údaji, který bude oznámen za týden? Ačkoliv je odhad považován za velmi pravděpodobný, stále existuje možnost menších odchylek způsobených revizemi či zpřesněním metodiky výpočtu. Nicméně zrychlené zveřejňování podobných dat může zlepšit informovanost trhu a umožnit rychlejší reakce ekonomických subjektů.
A právě v tom spočívá hlavní důvod tohoto urychlení – komu a čemu to vlastně pomůže? Rychlejší dostupnost těchto informací může být výhodná pro investory, analytiky i tvůrce hospodářské politiky, kteří mohou na základě aktuálních čísel přijímat lépe informovaná rozhodnutí. Na druhou stranu to však může vést k větší volatilitě na finančních trzích nebo ke spekulacím, pokud by čísla nebyla dostatečně přesná.
Je tedy otázkou, zda tento nový přístup ke zveřejňování ekonomických dat bude trendem do budoucna, nebo šlo pouze o výjimečný případ. Každopádně se zdá, že v ekonomickém zpravodajství už neplatí jen pravidlo „data jsou nudná“, ale i „datum zveřejnění může hrát klíčovou roli“.
