Spotřebitelské ceny v Česku podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) zpomalily v dubnu meziroční růst na 1,8 procenta z březnových 2,7 procenta. Meziroční inflace tak byla nejnižší od března 2018. Meziměsíčně ceny klesly o 0,1 procenta.
„Toto zpomalení bylo ovlivněno jak loňskou vyšší srovnávací základnou, tak pokračujícím poklesem cen pohonných hmot,“ uvedla Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.
S tímto závěrem se shoduje analytik PwC Dominik Kohut. „Předpokládáme, že i nadále budou tempo růstu inflace oslabovat ceny energií, a především pohonných hmot, které by měly pozitivně reagovat na plány zemí OPEC zvýšit těžbu ropy,“ uvedl Kohut v komentáři pro faei.cz.
Nevyzpytatelná celní válka
Současně ale varoval před jinými globálními vlivy, které mohou naopak působit na zvyšování cen, i když inflační tlaky aktuálně polevují i v oblasti celních válek, zejména díky dohodě USA a Číny o výrazném snížení cel.
„Hospodářská politika Donalda Trumpa se ale zatím predikovat v podstatě nedá a riziko zavádění recipročních cel s inflačním dopadem na české spotřebitele nikam nemizí,“ poznamenal Kohut.
Nízká dubnová inflace podle něj podpořila argumenty České národní banky (ČNB) z minulého týdne, kdy bankovní rada snížila úrokové sazby na 3,5 procenta. To ale může být, jak avizovala viceguvernérka Zamrazilová, na nějakou dobu snížení poslední,“ sdělil Dominik Kohut.
Dodal, že navzdory dubnové meziroční inflaci pod dvouprocentním inflačním cílem lze totiž průměrnou roční inflaci v roce 2025 stále odhadovat někam do horního tolerančního pásma centrální banky.
Hlavní ekonom společnosti BH Securities Štěpán Křeček se ovšem domnívá, že ČNB půjde letos s úrokovými sazbami ještě níž. „Lze očekávat, že v průběhu letošního roku se úrokové sazby budou dál snižovat, což povede ke zlevňování úvěrů,“ uvedl Křeček v komentáři pro faei.cz.
Dodal, že na obzoru momentálně není žádná další inflační vlna. „Aktuální průběh celních válek může snížit ceny zboží v Evropě, kam budou přesměrovány některé exporty, které dříve směřovaly do Spojených státům,“ poznamenal.
Dražší vejce i čokoláda
K růstu cenové hladiny podle něho přispívají některé potraviny. Zdražují především vejce o 37,1 procenta, čokoládové výrobky o 17,8 procenta, máslo o 28,8 procenta či káva o 20,4 procenta. Klesly však ceny mouky o 14,2 procenta či cukru o 32,4 procenta.
Nadále přetrvává zvýšená inflace u služeb, kde byl evidován růst o 4,7 procenta. Naopak u zboží ceny vzrostly jen o 0,2 procenta. Podle analytika Martina Krona z Raiffeisenbank se na meziročním poklesu inflace významně podílelo právě znatelné zpomalení růstu cen potravin.
„V dalších měsících se sice inflace nejspíše vrátí nad dvě procenta, ale ke konci roku by se opět mohla dostat pod cíl ČNB. Zároveň by v tomto období mohly zesílit dezinflační trendy v souvislosti s celní válkou, která podvazuje růst evropské, ale i české ekonomiky,“ uvedl Kron pro faei.cz.
„Bankovní rada zatím riziko nižšího hospodářského růstu příliš neakcentuje a soustřeďuje se spíše na proinflační rizika,“ poznamenal Kron, podle něhož se jádrová inflace v prvním čtvrtletí pohybovala na úrovni 2,5 procenta, kde nejspíše zůstala i v dubnu.
„Současnou měnovou politiku hodnotíme jako příliš restriktivní vzhledem k výhledu inflace na měnově-politickém horizontu. Komunikace bankovní rady je ale zatím jestřábí a ochota snižovat sazby se zdá, že není veliká,“ konstatoval Martin Kron z Raifeisenbank.
Inflace sešlápne plyn
Přesto považuje za reálné a vhodné snížit sazby v tomto roce ke třem procentům, což navrhuje i samotný měnový aparát ČNB. Mírní zrychlení celkové meziroční inflace v následujících dvou měsících předpokládá rovněž hlavní ekonom Generali Incestments Radomír Jáč.
„Pro letošní druhé pololetí ale čekáme, že inflace v některých měsících opět klesne do blízkosti úrovně inflačního cíle, tedy ke dvěma procentům anebo dokonce mírně pod dvouprocentní úroveň,“ uvedl Jáč v komentáři pro faei.cz.
„Z pohledu ČNB přinesl duben nižší inflaci, než se čekalo, méně dobrou zprávou je ale z pohledu centrální banky zrychlení růstu cen ve službách, jakkoliv zřejmě půjde spíše jen o jednorázový výkyv,“ poznamenal Jáč.
Nepředpokládá, že by centrální banka už v červnu znovu úrokové sazby snížila. Spíše bude vyhodnocovat nová data z české ekonomiky a důležité vnější vlivy, především v souvislosti s obchodními cly.
„Očekáváme, že ČNB znovu sníží úroky až v srpnu, kdy bude mít k dispozici čerstvou prognózu vývoje české ekonomiky: Repo sazba by v srpnu mohla klesnout o čtvrt procentního bodu na 3,25 procenta, a poté by úroky české centrální banky mohly zůstat delší dobu stabilní,“ dodal Jáč.
Také analytik Martin Gürtler z Komerční banky předpokládá, že se v květnu a červnu meziroční inflace znovu zrychlí. „Navzdory tomu by ale celková inflace měla zůstat pod třemi procenty, tedy v tolerančním pásmu centrální banky,“ uvedl Gürtler v komentáři pro faei.cz.
„V průměru pro letošek odhadujeme inflaci na 2,2 procenta a v příštím roce její pokles na 1,8 procenta. Inflaci by mělo postupně tlumit působení restriktivní měnové politiky a mírné recese ekonomiky způsobené americkými cly,“ konstatoval Gürtler.
Úroková sazba 3 procenta?
Příznivý vývoj inflace a zhoršující se stav ekonomiky by měly podle něj přispět k dalšímu snížení úrokových sazeb ze strany ČNB. „Na konci roku by se tak repo sazba měla podle naší prognózy nacházet na třech procentech,“ sdělil Martin Gürtler.
Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic, si ve svém komentáři pro faei.cz všímá výrazného zdražení másla, kávy či kakaa. „Právě poslední dvě komodity jsou v poslední době stále náročnější pro peněženky jejich konzumentů,“ poznamenal Kymlička.
„V následujících letech navíc ceny kávy a kakaa zůstanou pravděpodobně vysoké, případně budou kolísat,“ uvedl. Vše bude podle něj záviset na vývoji počasí a obnově sklizní, především v západní Africe a Latinské Americe.
