Důvodem uvedeného markantního růstu cen ropy na světových trzích byl krach jednání kartelu OPEC a jeho spojenců z řad tradičních ropných těžařů v čele s Ruskem. Ti v minulém týdnu nedokázali nalézt shodu. Jednání skončila nezdarem, kvůli odporu Spojených arabských emirátů. Jako jediný člen kartelu odmítly prodloužení rámce loňské úmluvy do konce roku 2022. To těžce nesla hlavně Saúdská Arábie.
Nyní se nově zdá, že členové kartelu mezi sebou shodu najdou. Spojené arabské emiráty budou moci navýšit výchozí základní pozici pro určování objemu navýšení či snížení těžby.
Fakticky tím dosáhnou navýšené své těžby, o což usilovaly. Zřejmě však podobné navýšení budou požadovat alespoň někteří další členové kartelu.
Na cenovou válku tedy zřejmě nedojde, nastane však vyšší než předpokládané navýšení těžby. Což by mělo cenu ropy poněkud stlačit. Ropa totiž zdražuje kvůli stále dosti přiškrcené těžbě kartelu a jeho spojenců, kterou razantně omezují i v době globálního ekonomického zotavení po pandemii, kdy poptávka po palivech citelně stoupá.
Spojené arabské emiráty v uplynulých letech mohutně investovaly do navýšení své těžební kapacity. Výchozí objem těžby stanovený na 3,2 milionu barelů ropy denně se jim tak zdál čím dál tím více svazující. Rády by využily příležitosti zjevně jen přechodné, kdy se světová ekonomika zotavuje z pandemie, přičemž zároveň ještě na globální trh neproudí íránská ropa.
Spojené arabské emiráty se tak v tomto příhodném období podle všeho dočkají navýšení svého podílu na světovém trhu s ropou. Musí si ale pospíšit, neboť stoupá pravděpodobnost poměrně brzkého uzavření jaderné dohody mezi Teheránem a Washingtonem. To by vedlo ke zrušení stávajících sankcí a k návratu íránské ropy na světové trhy.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
