Šetření mezi více než 1,6 tisícem dotázaných provedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) a Finanční a ekonomické informace (faei.cz) mají jeho výsledky k dispozici. Tři pětiny (61 %) respondentů označily soužití s romskou menšinou jako špatné, z toho 12 procent jako velmi špatné.
Naopak pozitivně ho vnímá jen asi třetina (34 %) dotázaných, přičemž výrazná většina volila slabší variantu odpovědi „spíše dobré“ (33 %) a jen 1 procento uvedlo „velmi dobré“. Zbylých pět procent oslovených na otázku odpovědělo, že neví.
„Naše šetření probíhá rovnoměrně na různých místech ČR, nikoliv primárně ve vyloučených lokalitách, takže respondenti jsou, až na výjimky v řádu několika jednotlivců, z majoritní populace,“ sdělili autoři průzkumu.
Lidé z CVVM se také zajímali o to, jak podle veřejnosti řeší otázku romské menšiny místní samospráva. Jedna z možných odpovědí byla, že Romové v obci nebydlí; zvolilo ji 15 procent dotázaných.
Tito lidé jsou k hodnocení soužití romské a neromské populace více kritičtí (28 % ho hodnotí jako dobré, 64 % jako špatné). Podle výzkumníků to ukazuje na určité zažité stereotypy u části veřejnosti.
Důležitá je osobní zkušenost
„Osobní zkušenost má častěji potenciál posouvat názor do pozitivní roviny,“ konstatovalo CVVM. Podrobnější analýza neprokázala, že by názor na soužití s romskou menšinou byl nějak podmíněn věkem nebo dosaženým vzdělání.
Určitý rozdíl v názorech byl spojen s volebními preferencemi. Očekávaný negativní pohled na Romy potvrdili voliči SPD, překvapující je však pozitivní hodnocení voličů Motoristů sobě – také vzhledem ke kauze čestného prezidenta hnutí Filipa Turka s jeho staršími příspěvky na sociálních sítí, kde se podle Deníku N o Romech vyjadřoval velmi nevybíravě.
Téměř polovina voličů Motoristů hodnotí soužití s romskou menšinou jako spíše dobré, což je nejvíce ze všech politických stran a hnutí. Jako spíše špatné ho označilo 36 procent a dalších 15 procent jako velmi špatné.
Řešení romské problematiky ze strany vlády považují dvě pětiny dotázaných za uspokojivé. Podobný je i podíl osob, které je považují za neuspokojivé. Místní samosprávy jsou v tomto ohledu hodnoceny lépe, převažuje hodnocení uspokojivé (43 %) oproti neuspokojivé (26 %).
Roman Koky, student Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, se ve své diplomové práci ve spolupráci se Sylvií Graf z Brněnské laboratoře meziskupinových procesů při Psychologickém ústavu Akademie věd ČR podíval na soužití většinové společnosti a romské menšiny opačně – očima Romů.
„Náš výzkum ukázal, že postoje Romů vůči ‚Neromům‘ jsou pozitivní a souvisejí s vnímanou frekvencí vzájemných kontaktů,“ uvedl Koky. Čím častěji se Romové potkávali s neromskými spoluobčany a získávali lepší zkušenosti, tím pozitivněji společné soužití vnímali.
Pocitový teploměr na 70 stupních
Postoje se v tomto typu výzkumu hodnotí na takzvaném pocitovém teploměru od jedničky do stovky, přičemž čím vyšší je hodnota, tím lepší nebo „vřelejší“ jsou postoje k dané skupině. Zjištěné postoje Romů k ‚Neromům‘ vykazovaly velmi pozitivní hodnotu – bezmála 70 stupňů.
Frekvence kontaktů mezi oběma skupinami nicméně není příliš vysoká. Proto se výzkum zaměřil také na takzvaný nepřímý meziskupinový kontakt. Ten zjišťuje, jak oslovení lidé vnímají vztahy ostatních.
„Konkrétně jsme se romských respondentů ptali, jak často mají podle jejich názoru jiní Romové kontakt s ‚Neromy‘,“ vysvětlil Roman Koky. Pokud účastníci výzkumu vnímali, že jejich známí mají dobré vztahy s majoritou, i oni se přikláněli k jejímu pozitivnímu vnímání.
„Tyto výsledky lze prakticky využít všude tam, kde se uplatňuje vliv ostatních osob na chování,“ sdělila Sylvie Graf z Psychologického ústavu AV ČR, která diplomovou práci Romana Kokyho vedla.
Jako příklad uvedla školu, kde mohou učitelé zdůrazňovat důležitost meziskupinového kontaktu a jeho výhody. „Neboť právě děti jsou vůči vlivu ostatních velmi citlivé,“ dodala Sylvie Graf.
