
Zaměstnanost v Polsku meziročně mírně klesla (-0,6 %), zatímco růst mezd sice zůstal nadále silný, přesto se ale po dlouhé době dostal do jednociferného teritoria (+9,8 %). Narůstající problémy tamního průmyslu budou pravděpodobně zvyšovat tlak na centrální banku, aby přemýšlela o snížení úrokových sazeb. Ty přitom po předchozím mírném poklesu drží od loňského října beze změny.
Devizové trhy ve středu vykazovaly jen velmi malé výkyvy. Hlavní měnový pár eura k americkému dolaru tak zůstal v podstatě beze změny, s kurzem pohybujícím se poblíž 1,04 USD/EUR. To samé platilo i pro českou korunu, která vůči společné evropské měně setrvávala mírně nad hranicí 25,10 CZK/EUR.
Maďarský forint a polský zlotý ovšem oproti euru mírně ztrácely, a to o zhruba 0,2 procenta, respektive 0,5 procenta.
Na silnějším oslabení polského zlotého se nejspíše podepsaly výše zmíněné rostoucí tlaky na uvolnění tamní měnové politiky. Obchodování na finančních trzích v prvním týdnu administrativy staronového amerického prezidenta Trumpa tak zůstává překvapivě klidné.
V centru pozornosti finančních trhů je nadále hlavně prezidentem Trumpem dlouho avizovaná možnost zavedení cel na dovozy do USA, což by mělo významný nepříznivý vliv na světovou zahraničně obchodní směnu a výkon globální ekonomiky. Vše zatím ovšem zůstává v mezích pokračující jestřábí rétoriky a k faktickému zavedení cel prozatím nedošlo.
Dosavadní vyjádření a průběh tak spíše nahrávají scénáři, že nová Trumpova administrativa bude používat možnost zavedení cel jako prostředku k dosažení dalších cílů. Prozatímní nenaplnění černých scénářů okamžitého zavedení cel tak může vysvětlovat dosavadní relativní klid na finančních trzích.