Dětské tábory vybírejte pečlivě, svěřujete dítě cizím lidem.zdroj: www.pixabay.com

PORADNA: Dětské tábory vybírejte pečlivě, svěřujete dítě cizím lidem

Svěříte své dítě na týden, dva či tři úplně cizím lidem a ještě za to zaplatíte. Ano, řeč je o dětských táborech. Přežily socialismus, kdy byla naše země doslova prošpikována rekreačními zařízeními Revolučního odborového hnutí, které na pár týdnů sloužila jako útočiště dětských táborů. Řada z nich už dosloužila, překvapivě mnoho však přežilo přerod v komerční ubytovací zařízení. A stejně tak překvapivě přežily i tábory, jichž se ročně účastní stovky tisíc dětí.

Pravda, s dobou před třiceti lety mají mnohdy společný jen ten název. Největším rozdílem je skutečnost, že obvykle už nejsou dotované a musejí si na sebe vydělat. A v optimálním případě musejí přinést alespoň malý benefit organizátorům. A tak je třeba se na ně dívat.

Stranou ponechme různé ozdravné pobyty, sportovní či zájmová soustředění nebo tzv. příměstské tábory a věnujme se klasickým dětským táborům. Ty se dělí na dvě základní skupiny. První tvoří pobyty dětí, které se celý rok scházejí v zájmovém kroužku či spolku a letní pobyt je jen pokračováním této činnosti. Klasickým příkladem jsou skautské tábory. Rodiče vědí, jakou činnost jejich děti provádějí, znají jejich kamarády a především vedoucí. A své dítě na tábor pustí s klidným vědomím, že nepříjemné překvapení může přinést jen špatné počasí či smůla v podobě nemoci či zranění dítěte.

Mnohem častějším příkladem je však druhá skupina dětských táborů, kdy si rodiče najdou informaci o pořádání letního pobytu a své dítě přihlásí. Často jen s obecnými a základními informacemi o datu odjezdu a návratu, ceně a nejvýše tak o tom, že tábor je nějakým způsobem tematicky zaměřen a blízko je rybník. Velmi často si neuvědomují, jaké riziko jim hrozí. Vždyť i výběru rodinné dovolené věnují mnohem větší pozornost.

Jako člověk, který se letních táborů účastní desítky let a má mnohaletou zkušenost i s jeho provozováním, mohu prohlásit, že se velice divím bohorovnosti rodičů a jejich nezájmu o bližší informace. A nemám na mysli nějaké nebezpečí typu pedofilové v osobě výchovných pracovníků (všichni vedoucí se ostatně musejí vykázat lékařským osvědčením způsobilosti), ale spíš nebezpečí vyplývající z nezkušenosti a nezodpovědnosti lidí, kterým svěřují své děti. Navíc s minimální možností průběžné kontroly.

Jak tedy letní tábor vybírat? Každopádně nejlepší je orientovat se podle doporučení těch, jejichž děti už vybraný tábor absolvovaly. Doložitelná tradice je nejlepší reference, protože dokládá to nejdůležitější – kvalitní program a atmosféru (jinak by se tam totiž děti nevracely), stabilní sestavu vedoucích, rozumné finanční možnosti.

Dlouholetou tradici mohou mít samozřejmě i tábory, které se nabízejí v médiích (ty skutečně dobré to však nepotřebují), na ni by tedy měla směřovat první otázka. Navíc dnes většina kvalitních a tradičních táborů, které nejsou pořádány jen jako rychlý a jednorázový prázdninový přivýdělek party pedagogů, má své webové stránky. Z nich se také mnohé pozná.

Další otázka by měla směřovat na program tábora. Některé si zaměření dávají už do svého názvu (výtvarný, hudební, počítačový, koňský, jazykový), tam je dobré se informovat na počet hodin věnovaných specializované činnosti, ale také sportu, pohybu a dalším aktivitám. U nespecializovaných táborů se informujte, zda mají celotáborovou hru a jaká je její náplň. Pokud vám vedoucí tábora dva měsíce před odjezdem bude vykládat, že děti budou hodně v lese a na louce a blízko je koupání, poohlédněte se po jiném táboře.

A třetím parametrem jsou podmínky, za nichž je tábor pořádán. Tedy cena, která by se většinou (pokud nejde o zajištění speciálního programu) měla pohybovat pod 2500 za týden. Někteří organizátoři si v tomto směru pomáhají tím, že neposkytují dopravu, což jim pobyt zlevní, ale pro rodiče to znamená vzít si dva dny volna nebo strávit víkend tím, že vezou dítě na tábor a domů. Samozřejmostí je jídlo minimálně 4x denně a zajištěný pitný režim.

Kde získáte tyto informace? Je nutné se ptát a zajímat se, což je právě věc, kterou většina rodičů nedělá. Vše by mělo být na webu, užitečné se sejít s vedoucím tábora nebo mu alespoň zavolat. Pokud na vás nemá čas, odpovídá vyhýbavě nebo se vám jeho odpovědi nezdají být kompetentní, hledejte jiný tábor. Ano, je únavné odpovídat rodičům několik měsíců před táborem, kam míří 120 dětí, ale je to zkrátka nezbytná povinnost.

A pak už se blíží termín odjezdu. Povinností rodičů je odevzdat přihlášku (kontakty na rodiče, souhlas zákonného zástupce s účastí dítěte), potvrzení od lékaře ne starší než jeden rok, že je dítě způsobilé na tábor jet (pozor, musí obsahovat potvrzení o povinném očkování) a bezinfekčnost. Což je potvrzení, že dítě nepřišlo před táborem s nakažlivou nemocí a nemá vši. Už jen proto, že toto potvrzení stvrzují pouze rodiče s datem odjezdu, bere se jako formalita. Ale pozor, pokud vyšlete potomka na tábor se začínající angínou s tím, že to rozchodí, máte ho za tři dny zpět a obvykle vám propadnou i peníze za celý pobyt. A ještě stačí nakazit několik kamarádů. Lepší je se při odjezdu domluvit, že dítě přivezete na tábor dodatečně.

Vši jsou samostatnou kapitolou. Dříve pohana, dnes běžná patálie školních dětí. Pokud tuto hrozbu podceníte, s určitostí si pro ratolest pár hodin po odjezdu pojedete a budete doma dohánět to, co jste měli udělat předem. Nespoléhejte na to, že si zavšivené dítě někdo nechá na táboře, protože tito cizopasníci mohou velmi rychle změnit táborový provoz ve stav připomínající uprchlické tábory.

Pokud všechno klaplo, vybrali jste dobře a děti v pořádku odjely, můžete si oddychnout a rozhodně ratolesti nechat na pokoji. Pro děti do 12 let je mobil na táboře krajně nevhodný, protože jim slouží především k tomu, aby si neustále stěžovali babičkám a hysterickým maminkám, s jakým že blbcem bydlí v chatce a jak tvrdé bylo maso. Dětem také neslibujte, že si pro ně v případě stýskání okamžitě přijedete. Věřte tomu, že si hned první večer vyzkouší, jestli jste neslibovali nadarmo.

Ano, jsou děti, pro které táborový řád a vztahy prostě nejsou, kritické bývají u nováčků první dva dny. Ale toto vypovídá víc o samotných dětech (a rodičích), než o kvalitě tábora. A už vůbec není vhodné děti v průběhu tábora navštěvovat, pokud tedy nemáte vážné podezření, že se tam děje něco hodně nekalého. Ale to už souvisí opět s pečlivostí při výběru tábora a zajištěním si informací. Naopak nezapomínejte posílat hlavně menším dětem dopisy a pohledy, protože tato forma korespondence se na táborech stále udržuje. A hodně zamrzí, když všichni kolem pohled dostávají každý den a vaše dítě čeká marně.

Neváhejte si vyžádat kontakt na vedoucího tábora nebo oddílového vedoucího. Rozhodně není vhodné je bombardovat dotazy či podněty každý den (odpusťte si také obligátní dotaz v prvních hodinách – jak jste dojeli?), ale není od věci se jednou za pobyt kontrolně informovat. Některé tábory už navíc poskytují pravidelné aktuální informace o táborovém životě na svém webu.

Děti byste neměli posílat na tábor za trest jako formu převýchovy (však oni tě tam naučí režimu!), ani se jich tímto způsobem zbavovat. Děti se na táboře naučí spoustu věcí (věřme, že hlavně dobrých), zažijí se svými vrstevníky hodně legrace a na dobré tábory se budou rády vracet. Na druhou stranu ani ten nejlepší tábor za týden či dva s nich neudělá jiné dítě, než jaké si doma vychováváte.

Většina vedoucích jezdí na tábory o své dovolené a jejich motivací nejsou peníze či snaha někoho trápit, ale to, že mají v sobě zakódovánu potřebu udělat něco užitečného pro děti, něco jim předat. A děti jezdí na tábor za odměnu, o svých prázdninách. Především na rodičích je, aby si dali práci a našli jim takový tábor, na který budou dlouho v dobrém vzpomínat.

Příští týden se budeme v naší prázdninové poradně věnovat karambolům, které vás mohou potkat na zahraniční dovolené.

Než pošlete své dítě na letní tábor:

  1. Při výběru tábora se zajímejte o jeho tradici, zaměření, program. Mnohé prozradí webové stránky.
  2. Orientujte se také podle ceny a služeb. Nebojte se zeptat, co za své peníze dostanete.
  3. Kontaktujte vedoucího tábora osobně nebo alespoň telefonicky. Nepodceňujte své pocity, protože tento člověk je odpovědný za zdraví vašeho dítěte.
  4. Když už jste se rozhodli dítě na tábor vyslat, nechte je žít. Nevolejte mu, nenavštěvujte a neslibujte, že si pro něj okamžitě přijedete, jen co si o to řekne.
  5. Tábor není za trest. Pro dítě jsou to prázdniny, pro vedoucí část dovolené. Všichni tam jedou pro hezké vzpomínky.
Share

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *