Když v létě 1971 vystoupili dva členové mise Apollo 15 na povrch Měsíce a vydali se lunárním modulem ke kráteru Elbow, měli s sebou i něco, o čemž odpovědní pracovníci Národního úřadu pro letectví a vesmír NASA neměli ani tušení.
Velitel výpravy David Scott tam tajně v kapse svého skafandru vynesl sto poštovních obálek, z nichž se záhy staly unikátní sběratelské rarity. Taky ale z toho byl mezinárodní skandál, který se dokonce řešil i v americkém Kongresu.
Nepříjemnou dohru měla tato událost také pro celou posádku devátého pilotovaného letu programu Apollo a čtvrtou misí, při níž lidé přistáli na Měsíci. Všem astronautům byla předčasně ukončena jejich letová kariéra.
Že se do vesmíru braly s sebou poštovní obálky, nebylo nic výjimečného. Jenže jejich počet se přísně evidoval a schvaloval. A bylo zakázáno s nimi obchodovat ještě desítky let po misi. Měly být především vzpomínkou pro státní instituce nebo rodinné příslušníky na historickou událost.
Za porušení tohoto pravidla pak pykala posádka Davida Scotta. Přes prostředníka ji oslovil německý filatelista Herman Walter Sieger, který každému nabídl 7 000 dolarů – pokud mu doručí poštovní obálky z Měsíce.
Obálku získal český sběratel
Astronautům se to skutečně podařilo. Obálky měly známky, byly orazítkované a nechyběly ani podpisy celé posádky. Jenže německý filatelista Sieger nedodržel svou část dohody, totiž že je nezačne prodávat dříve, než skončí celý vesmírný program Apollo.
Ze 100 obálek se za pár měsíců dostalo ke sběratelům devětadevadesát. Možná by se na to nepřišlo, pokud by někteří sběratelé nechtěli mít jistotu, že jde skutečně o artefakt z Měsíce, a neobrátili se s dotazem na NASA. A malér byl na světě.
„Dnes tyto obálky s vlastnoručními podpisy posádky a notářským potvrzením o přistání na Měsíci představují absolutní ikony vesmírné pošty s tržní cenou přesahující 50 tisíc dolarů,“ uvedla česká Odborná společnost filatelistických studií (OSFS).
Ta nyní v pražské galerii Kafkoff, v rodném domě spisovatele Franze Kafky, pořádá výstavu Filatelie – rarity a příběhy II, kde je jedna z „pašovaných“ pohlednic k vidění. Před časem ji totiž získal jeden český sběratel.
Pamětník zkázy Hindenburgu
Letošní ročník je pořádán u příležitosti mimořádného jubilea – 100. výročí založení Mezinárodní filatelistické federace FIP v roce 1926 v Paříži. Československo tehdy patřilo mezi šest zakládajících zemí.
„Cílem expozice není pouze prezentace ceněných artefaktů, ale především vyprávění jejich příběhů. Návštěvníci uvidí známky, z nichž mnohé jsou vystavovány vůbec poprvé,“ uvedla OSFS. Mezi největší magnety výstavy označila i poštovní obálku z Měsíce – takzvaný Moon Landing Cover, který má v tuzemsku premiéru.
Mezi další rarity patří ohořelá pohlednice ze vzducholodi Hindenburg, která přežila jednu z nejznámějších leteckých katastrof 20. století. Unikátní artefakt byl nalezen v troskách po tragickém požáru v americkém Lakehurstu 6. května 1937.
S sebou si ji vezl německý palubní mechanik Roberta Moser, který při neštěstí zahynul. Exemplář, opatřený palubními razítky a jasnými stopami žáru, je dnes považován za jeden z nejzachovalejších a nejkvalitnějších „dopisů z Hindenburgu“ na světě.
První známka na světě
Jeho výjimečnost podtrhuje i ocenění v prestižním odborném katalogu Sieger, které činí 60 tisíc eur, tedy v přepočtu více než 1,5 milionu korun. Na výstavě je rovněž k vidění úplně první poštovní známka na světě z roku 1840 – legendární Penny Black.
Představuje se v naprosto unikátní podobě, jako čtyřiadvacetiblok (18+6) z tiskové desky 1b, který je uznáván jako největší dochovaný celek v soukromých rukou. Jeho hodnota je obrovská, dosáhla hranice jednoho milionu amerických dolarů.
Z historického pohledu je zajímavé, že nákup takto velkého celku v době vydání odpovídal přibližně třítýdenní mzdě dělníka. Vzhledem k tomu, že se žádný kompletní nepoužitý arch do dnešních dnů nedochoval, představuje tento exponát jeden z nejvýznamnějších pokladů světové filatelie.
