Ukazují to aktuální průzkum, jehož výsledky poskytla Finančním a ekonomickým informacím (faei.cz) společnost Home Credit. Z odpovědí tisícovky dotázaných také vyplývá, že se snížení příjmů obává jen 17 procent Čechů.
Na první pohled vyznívá průzkum poměrně optimisticky. Více než polovina obyvatel (57 %) totiž předpokládá, že jejich finanční situace zůstane letos stejná jako v uplynulém roce. A dokonce se zvýšením příjmů počítá 34 procent lidí. Pesimisté tak jsou zdánlivě v menšině.
Jenže optimismus – co se týče finančních příjmů – není rozložen rovnoměrně napříč generacemi. O trochu lepší finanční situaci očekává mladá generace (18 až 26 let), lidé s vysokoškolským vzděláním a obyvatelé větších měst. Stabilitu bez výraznějších změn předpokládají především lidé ve věku 45 až 65 let.
„Rozdíly mezi jednotlivými skupinami jasně ukazují, že věk, vzdělání a místo bydliště hrají klíčovou roli v ekonomických vyhlídkách. Optimističtější výhled mají mladí lidé, kteří jsou na začátku kariéry s potenciálem růstu platů,“ uvedl Jaroslav Ondrušek, hlavní analytik Home Credit.
Totéž pak platí i pro vysokoškoláky ve velkých městech, kteří mají přístup k lépe placeným pozicím a více příležitostí pro kariérní postup. „Starší generace častěji čelí nejistotě ohledně zvyšování příjmů a stability zaměstnání,“ dodal Ondrušek.
Peníze z investic
Nejčastěji Češi počítají se zvýšením příjmů o jeden až tři tisíce korun měsíčně (48 %). Vyšší nárůst, pět tisíc korun a více, očekává 18 procent dotázaných, zatímco pouze 15 procent předpokládá zvýšení nižší než tisíc korun.
Hlavním důvodem očekávaného zvýšení příjmů je růst platu v současném zaměstnání, získání dalšího zdroje příjmů nebo lepší pracovní pozice. Zvýšení platu nebo mzdy zmiňují častěji osoby s vysokoškolským vzděláním (67 %) a muži (66 %).
„Za pozornost stojí, že 17 procent čtyřčlenných domácností počítá se zvýšením příjmů z investic, což ukazuje na rostoucí finanční gramotnost a diverzifikaci zdrojů příjmů českých rodin,“ poznamenal Jaroslav Ondrušek.
Zcela mimo „optimistické očekávání“ pak patří přesvědčení 56 procent Čechů, že se v letošním roce výdaje jejich domácností zvýší, přičemž 16 procent vyhlíží dokonce výrazný nárůst. Jen pět procent pak očekává se snížením výdajů a stejnou situaci jako loni předpokládá 40 procent lidí.
Nejčastěji dotázaní počítají se zvýšením výdajů o 1až 3 tisíce korun měsíčně (48 %). O více než 5 tisíc korun měsíčně očekává zvýšení výdajů 18 procent a o méně než tisíc korun přibližně 15 procent.
Potraviny a energie
Hlavní příčinou očekávaného zvýšení výdajů domácností je vedle obecného růstu cen především zvýšení cen potravin (60 %) a energií (47 %). Nejvíce se zdražování potravin obávají starší lidé a obyvatelé menších obcí. Starší lidé jsou také ti, kteří se nejvíce obývají růstu cen energií.
„Starší generace je na růst cen citlivější, protože často žije z fixních příjmů, jako jsou důchody, případně neočekává růst své mzdy. Navíc výdaje na potraviny a energie tvoří u těchto domácností větší podíl celkového rozpočtu,“ upozornil Jaroslav Ondrušek z Home Credit.
I tak podle něj Češi vstoupili do roku 2026 s opatrným optimismem, ale současně s realistickým pohledem na své finance. Zatímco mladší generace věří v růst příjmů díky kariérnímu postupu, starší ročníky jsou opatrnější a více se obávají rostoucích životních nákladů.
„Klíčové bude, jak se vyvine inflace a zda růst mezd dokáže kompenzovat zvyšující se náklady na život. Pro mnoho domácností bude rok 2026 testem schopnosti přizpůsobit své výdaje realitě,“ poznamenal Ondrušek.
Tlak na vyšší mzdy
Podle mzdového průzkumu poradenské společnosti RSM, kterého se v prosinci zúčastnilo několik stovek tuzemských firem, zůstane i letos tlak na růst odměn poměrně intenzivní. Výrazná většina firem sice plánuje svým zaměstnancům vyjít vstříc, i když skromněji než loni.
Zaměstnanci přitom očekávají vyšší růst, což může vést k napětí a fluktuaci. I tak mzdy zůstanou klíčovým nástrojem pro udržení schopných odborníků. Podle průzkumu se 37 procent českých firem přihlásilo k plošnému navyšování a dalších 45 procent k individuálnímu navyšování.
Jde o výrazný posun oproti situaci v první polovině loňského roku, kdy se 57 procent českých podniků vyjádřilo ve smyslu, že navyšování mezd vůbec neplánuje. Jenže firmy těžko hledají lidi a zaměstnanci díky větší konkurenci na trhu práce také usilují o vyšší mzdu.
„Zaměstnanci pochopitelně vnímají realitu trhu podobně intenzivně jako zaměstnavatelé a cítí, že právě teď je prostor pro to si o vyšší mzdu říct. V porovnání s uplynulými třemi roky jsou totiž zaměstnavatelé zvyšování mezd nejotevřenější,“ řekla Monika Marečková, řídící partnerka české RSM.
