Ve svém pololetním hodnocení před Sněmovnou reprezentantů to zmínil prezident Fedu J. Powell. Přesto je však podle něho příliš brzy na to, začít od agresivní podpory ekonomiky v podobě nákupů aktiv ustupovat. Inflační vzestup vyhodnotil jako dočasný.
I tak ale z tohoto týdne těžil především americký dolar. Ten vůči euru zpevnil o 0,7 procenta. Společná evropská měna se tak v závěru týdne pohybovala na úrovni 1,180 USD/EUR. V pátek byly ve Spojených státech zveřejněny maloobchodní tržby za červen.
Překvapily vyšším než očekávaným růstem (+0,6 procenta meziměsíčně), zatímco trh počítal s jejich propadem, což byla další voda na mlýn amerického dolaru. Prostor pro posilování bude společná evropská měna hledat zřejmě jen obtížně i v následujících dnech.
Naopak česká koruna dokázala i přes slábnoucí euro v průběhu týdne o dvacet haléřů zpevnit. V pátek odpoledne se tak obchodovala lehce nad hladinou 25,50 Kč. K ziskům jí dopomohla mírně vyšší domácí inflace i pokračující spekulace na zvyšování úrokových sazeb.
Ostatní regionální měny takové štěstí neměly. Polský zlotý v průběhu týdne oslabil o 0,8 procenta na 4,585 PLN/EUR a maďarský forint dokonce o 1,2 procenta na 359,5 HUF/EUR. Vzhledem k inflaci nad cíli regionálních bank a předpokládanému zpřísňování jejich měnových politik však ve střednědobém horizontu očekáváme u obou měn zpevňování.
Maďarský forint by se měl podle naší prognózy v polovině příštího roku obchodovat za 325 HUF/EUR, polský zlotý pak za 4,25 PLN/EUR.
Autorka je ekonomka Komerční banky
(Redakčně upraveno)
